Bai Juyi schuf einen poetischen Stil, der für seine Klarheit und Zugänglichkeit gefeiert wird, was ihn zu einem der beliebtesten und meistgelesenen Dichter der chinesischen Kultur macht. Seine Verse schöpfen oft aus seiner Karriere und seinen Beobachtungen als Regierungsbeamter und spiegeln scharfen Einblick in die Gesellschaft wider. Dieses Engagement für einen einfachen, verständlichen Ansatz hat seine anhaltende Popularität gesichert, nicht nur in seiner Heimat, sondern auch in ganz Ostasien. Seine Arbeit bleibt ein Zeugnis für die Kraft des direkten Ausdrucks und nachvollziehbarer Themen.
Die Sammlung vereint die Gedichte des großen chinesischen Dichters Bai Juyi mit modernen Tuschmalereien von Rudolf Seitz. Seitz' Nachdichtungen fangen den melancholischen Charakter der Gedichte ein und seine imaginären Schriftzeichen verleihen dem Buch ein einzigartiges, geheimnisvolles Erscheinungsbild.
This book ranges from the melancholy to the cheerful, and to poems full of nostalgia: they essentially deal with concrete, rather than abstract, conceptions. Poets included are Ch'u Yuan, writing in 300 BC, Mei Sheng and Fu I, and Po Chu-I who wrote in the ninth century.
The book features classical Chinese translations that have been vital throughout history, ensuring their continued relevance. Alpha Editions has undertaken a meticulous preservation effort, republishing it in a modern format, complete with retyping and redesign for clarity. This edition avoids the pitfalls of scanned copies, offering a clear and readable text, making it accessible for both present and future generations.
Po Ťü-i, považovaný za významnou postavu klasického čínského básnictví, žil v první polovině devátého století během tchangské epochy, kdy poezie dosahuje vrcholu. Jeho dílo, které se odlišuje od Li Po a Tu Fu, se vyznačuje hlubokým metafyzickým steskem, který se objektivizuje v reálných útrapách lidí, zejména těch, s nimiž se setkává. Poezie se tak zaměřuje na život druhých, což posunuje básníka do pozadí jako lyrického subjektu. Po Ťü-iho pohled spojuje intelektuální potence se sentimentem, což harmonicky doplňuje, podobně jako v pozdním osmnáctém století v Evropě. Tato dvojdomost se projevuje v ironii, verbálním patosu, moralizování a důrazu na kontrast, což přináší překvapení v závěrech jeho veršů. Na rozdíl od Tu Fu, který vyjadřuje smutek, Po Ťü-i vnímá situace jako výčitky. Jeho poezie není tak těsně spjata s bezprostředním světem, což ovlivňuje její kouzlo a stesk. Básníkova osobnost se odráží v jeho silném přiklonu k buddhismu a pečlivém uspořádání veršů do sbírek. Tento český výbor doplňuje již existující svazky a poskytuje unikátní pohled na strádání čínského života prostřednictvím jeho poezie.