Italský básník a prozaik, jehož dílo charakterizuje kombinace drobnokresebného realismu a grotesky, vypráví v psychologizujícím románě o osudech dvou florentských staropanenských sester, jejichž poklidnou existenci rozvrátí láska k okouzlujícímu synovci. Vrcholné dílo autorovy tvorby přináší objektivní pohled na třídní strukturu italské buržoazní společnosti.
Nové vydání vzpomínkového románu, v němž anglický spisovatel (1841–1922), který strávil většinu svého života v Jižní Americe, vzpomíná na počátky svého manželství, jež prožil se svou mladou chotí jako uprchlík v Purpurové zemi – Uruguayi. Romantický příběh mladého manželského páru, Argentinky, jež si vzala proti vůli rodičů Angličana bez pevného postavení, se odehrává na pozadí exotické uruguayské přírody a v politickém klimatu země zmítané neustálými revolucemi a boji vášnivých patriotů proti vlivu mocné Brazílie.
Adriana, die in den 20er Jahren in Rom in einfachsten Verhältnissen aufwächst, ist so schön, dass ihre Mutter Kapital daraus schlägt. Erst verkauft sie ihre Tochter als Aktmodell, doch dann drängt sie sie in die Prostitution. Doch Adriana bewahrt sich ihre Würde und Menschlichkeit. Sie liebt und hält ihre Liebe in Ehren
An der Lauheit und am Unverständnis der Menschen scheitert der junge Landpfarrer des nordfranzösischen Ambricourt als Seelsorger. Gerade dadurch kommt er seinem Auftrag nach, den unerkannten Christus unter den Menschen gegenwärtig zu machen. Im Selbst-gespräch des Scheiternden vereint Georges Bernanos christliche Spiritualität und Weltliteratur. Vor allem zeigt der maßgebliche Vertreter des „Renouveau catholique“ in dem Werk, das erstmals 1936 erschien, dass die Ödnis des Säkularismus den Glauben noch im Untergang nicht auszulöschen vermag. Die komplette NeuüberSetzung entfaltet diese Erkenntnis für eine Seelsorge in einer Zeit, in der die geistlichen Wüsten zunehmen. Das „Tagebuch eines Landpfarrers“ erhielt 1943 den Grand Prix du Roman der Académie française, aus dem Jahr 1951 stammt die Verfilmung von Robert Bresson mit demselben Titel.
Focusing on the struggles of young lovers Renzo and Lucia, the narrative explores their fight against the corrupt church and state authorities obstructing their union. Set against the backdrop of 19th century Italy, it serves as a poignant critique of societal injustices and abuses of power. First published in 1827, this classic novel by Alessandro Manzoni remains a significant work in Italian literature, highlighting themes of love, resilience, and the quest for justice.
Zakladatel verismu si vybral pro své dílo, nazývané prvním velkým románem moderní italské literatury, prostředí malého sicilského města. Za ústřední postavu zvolil dona Gesualda, jenž zdravým rozumem a tvrdou prací přemohl bídu a stal se postupně zednickým mistrem, stavitelem, podnikatelemi statkářem, prvním boháčem v kraji, avšak na všech místech nalézá závist, nepřízeň a místo rodinného citu chlad a osamělost. Román je výbornou ukázkou života, podřízeného nepravým hodnotám, jejichž silou don Gesualdo roste, ale také padá. Autor zároveň cele ovládá jazykové prostředky, jimiž vyjadřuje svéráz Sicilanů.
Historický román, nejlepší dílo předčasně zemřelého italského spisovatele (1831-1861), které bývá přirovnáváno k slavným Manzoniho "Snoubencům". Je mohutnou freskou Itálie a jejích pohnutých osudů politických a společenských od konce 18. století, doby před Francouzskou revolucí, do poloviny 19. století, doby osvobozovacích bojů, a zároveň románem velké lásky.
Výbor z povídek italské nositelky Nobelovy ceny (1875-1936), která v nich s velkým uměním charakterizačním, místy až naturalisticky věrně i zase s vrcholnou poezií zobrazila život sardinských venkovanů, jak je formují životní podmínky, prostředí i jejich osobní vlastnosti.
Soubor povídek italského spisovatele. Doslov napsala Alena Hartmanová. Vydáno v nákladu 6000 výtisků, z toho 1000 vázáno v kůži.
Píše se rok 1525. V tropickém mayském pralese ruce bílých zadrhly kolem hrdla mladíka s bronzovou pletí. Katy jsou Španělé pod vedením Fernanda Cortéze, obětí je jedenáctý a poslední vládce Mexika Kuauhtemok, což značí v jazyce nahuatl "orel který padá nebo spadl". Jsme u temného závěruhistorie, která ač odedávna dobře známá, nepřestává zarážet - tak je neuvěřitelná, téměř fantastická: její počátek spadá do roku 1519, kdy u východního pobřeží mexické říše přistálo několik set Španělů. Následující události vypráví spisovatel způsobem pronikajícím ke kořenům jevů, jež zapříčinily zhroucení celé veliké říše.
