Italský básník a prozaik, jehož dílo charakterizuje kombinace drobnokresebného realismu a grotesky, vypráví v psychologizujícím románě o osudech dvou florentských staropanenských sester, jejichž poklidnou existenci rozvrátí láska k okouzlujícímu synovci. Vrcholné dílo autorovy tvorby přináší objektivní pohled na třídní strukturu italské buržoazní společnosti.
Cosimo, 12jähriger Erbe des Hauses Piovasco di Rondò, ist mit einer entsetzlich tyrannischen Familie geplagt. Das Maß ist voll, als eines schönen Tages seine boshafte Schwester einen Topf mit ekelhafter Schneckensuppe kredenzt, die Cosimo tags zuvor noch vor ihrem Ende als Hauptgericht bewahren wollte. Nein, diese Suppe will er nicht länger im Kreise seiner Lieben essen, die die Zeichen der Zeit nicht erkennen – denn es ist die Zeit der Aufklärung, die dem Menschen das Reich der Freiheit zeigen will. Also erhebt er sich von der Familientafel, steigt auf eine Steineiche – und wird den Rest seines Lebens den Boden nie wieder betreten. Nicht, daß er auf diesem einen Baum geblieben wäre: er erschließt sich vielmehr einen völlig neuen Lebensraum. Sein Leben dort oben unterscheidet sich indessen gar nicht so sehr von dem der »irdischen« Bewohner: Er jagt, liest sich durch ganze Bibliotheken, führt rege Briefwechsel mit Philosophen wie Rousseau und pflegt so manch amouröses Abenteuer im Schutz des dichten Laubes. Selbst an der Weltgeschichte nimmt er Anteil, unterstützt er während der Französischen Revolution doch die Franzosen und trifft sogar Napoleon. Von Baum zu Baum hangelt er sich so durchs Leben, bis er mit 65 Jahren sterbenskrank vom Landeanker eines Heißluftballons mitgerissen wird – und so das Reich der Bäume und das Buch verläßt.
Básně milostné renesanční. Vydáno v edici Skvosty italské literatury.
Svazek obsahuje dva romány (Egyptská rada, 1963; Todo modo, 1974), v nichž autor analyzuje společnost rodné Sicílie. První, zpracovávající autentickou historii z konce 18. století, se rozvíjí kolem bezcenného arabského kodexu, vydávaného za sbírku důležitých listin z normanské doby. Druhý román, tentokrát odehrávající se v současnosti, vypráví o podivných duchovních cvičeních kněze-kapitalisty.
Kniha obsahuje sto malých románových epopejí, jak praví podtitul. Lze v nich nalézt velmi široký repertoár Manganelliho paradoxních tezí: schůzka, na kterou nikdo nepřijde; vrah, který nikoho nezabil; rytíř, kterého svět nenávidí, protože ho zbavil draka; výjimečně zdravé místo, kam chodí lidé houfně umírat atd. Manganelliho kniha je jedno velké oxymóron, vyjadřující s trpkou ironií pocit absurdity současné buržoazní společnosti, v níž není místo pro vzájemné poznání člověka člověkem a která dokonce odnímá člověku i schopnost, aby pochopil sám sebe a svou vlastní minulost.
Prvotina Krejčí na hlavní ulici je obrazem nelehkého údělu autorovy rodiny, zároveň však symbolem života všech chudých řemeslníků a rolníků na Sicílii. Vyprávění chudého krejčího, jehož inspirací byl autorův otec, se stává oslavou prostých lidí, jejich důvěrného spojení s přírodou a s kořeny života. Novela Kamenitá řeka zachycuje události roku 1943, kdy se na Sicílii vylodí spojenecká vojska a fašistické sily ustupují do defenzivy. V centru příběhu stojí parta venkovských kluků, z jejichž perspektivy se tyto historické události mění v sérii dobrodružných her, připomínajících středověké hrdinské činy. Obě novely spojuje výrazná autorova poetika, čerpající z lidového bájesloví a vytvářející barvitě plastický obraz sicilského venkova.