Jiří Wolker Bücher

Výbor z málo známé korespondence přátelům i láskám, z povídek a útržku básní stále oblíbeného básníka je sestaven na základe scénáře pořadu, který před 20 lety uváděly Reduta a Viola.

To, že kominík nosí štěstí, vědí všichni lidé a hlavně ti, kteří mají na šatech knoflíky. Věděl to i chudý sirotek Jeník. U svého roztrhaného kabátku ale žádný knoflík neměl, a tak se mu štěstí vyhýbalo. Jednoho dne se mu poštěstilo jeden knoflík získat, pravda, trošku nepoctivě. Přál si zámek na skleněné hoře a pomeranč. Ani jedno z toho sice nezískal, ale štěstí mu ten nalezený knoflík nakonec přece jen přinesl…

Wolkerovy balady se řadí mezi nejvyhledávanější texty moderní české poezie. Ačkoli jsou nedílnou součástí Wolkerova celoživotního díla, lze je na druhé straně považovat za relativně samostatný celek. V dějové linii pak ponejvíce rozehrává témata se silným etickým nábojem, v nichž sezáměrně objevuje tehdejší společenská problematika. Tímto způsobem Wolker zároveň usiloval o obnovení epického rozměru balady, která většinou vyústila do pochmurného závěru dobové sociální tragédie, avšak díky svému nadčasovému zpracování přežila již téměř století od svého vzniku a stala se nejpopulárnější částí Wolkerova básnického odkazu

Úvodní esej, výběr z básní, pásmo o životě a tvorbě a dokumentární obrazový materiál staví před čtenáře lidskou i tvůrčí podobu básníka, jenž se přes předčasnou smrt stačil trvale zapsat do vědomí a srdcí milovníků poezie. Vydavatel: Československý spisovatel - Praha, 1964.

I rané texty, za které autor ještě nenese plnou literární odpovědnost, mohou být strhující. Výbor mladistvých próz Jiřího Wolkra je uveden dvěma takřka neznámými pohádkami (jde ale spíše o texty pro dospělého čtenáře). Zvláště titulní pohádka upoutá svou pochmurnou, podmanivou atmosférou. Dále jsou zahrnuty básně v próze, z nichž některé se čas od času objevují ve výborech z básníkova díla, zde jsou však uvedeny v plném rozsahu. Na závěr je zařazeno několik povídek s různými náladami i náměty, ať už jsou to nemocní hudebníci hrající pod rouškou noci, zuřivá rozkoš s neznámou na lesním palouku vedoucí na pokraj šílenství, nebo děti měnící se v odvodní komisi. Atmosféru doplňují linoryty mladé japonské ilustrátorky Nanako Ishida.

Cílem tohoto knižního výboru je představit Jiřího Wolkera především jako básníka, a to zejména jeho bohatou tvorbu mimo Hosta do domu a Těžkou hodinu. Stranou jsou ponechány dramatické texty, tak většina prozaického díla; výjimkou jsou méně známé deníkové záznamy z roku 1916 a Zápisky z nemoci (1923).

Výbor z Wolkerových veršů, uspořádal Vilém Kún.