Jan Kristofori Bücher

Námět knihy je eminentně politický, jedinečnost v Dürrenmattově tvorbě: fiktivní zasedání sovětského Politbyra, končící vraždou diktátora. Členy tohoto nejvyššího grémia označuje autor písmeny, ostatně úmyslně, aby je zbavil rysů prokázaných historiky, aby je zredukoval do postav uměleckého díla. Vlastnosti jim jen zlehka přibásňuje, lze je identifikovat. O to mu však nejde. Čtenáří předvádí mechanismus diktatury, sovětstké diktatury, postavená a udržované strachem. V okamžiku, kdy jeden z členů Politbyra - a právě ten nejsměšnější, od kterého by to nikdo neočekával - strach přemůže, ze zoufalství nastoupí útěk dopředu - právě že strachu, že definitivně přohrál, - v okamžiku, kdy se diktátor A (Stalin) dopustí taktické chyby, se celá stavba samoděržaví hroutí, A padá, je přede všemi chladnokrevně, aniž protestuje, zardoušen. Na jeho místo nastupuje jiný, zasedací pořádek se změní, ale diktatura funguje dál, protože strach byl překonán pouze ve vztahu k A, nikoli ve vztahu k systému. Je ho nadále zapotřebí jako prostředníka ke vládě.

Man beraubt sie der Früchte ihrer Arbeit, sperrt sie ein, beutet sie aus. Die Tiere auf dem Gutshof haben genug und proben den Aufstand – für eine bessere Welt, in der alle Tiere gleich und frei sind. Doch bald zeigt sich: Gleich heißt nicht gleich, und Freiheit ist ein kurzer Traum … George Orwells berühmte Allegorie über den Aufstand der Tiere ist bis heute der vielleicht klarste literarische Weckruf vor dem korrumpierenden Effekt von Macht. Wie schnell sich unsere Visionen von einer besseren Welt in einen totalitären Albtraum verwandeln können, das ist die zeitlose Warnung dieser Fabel.

Hlavní postavou příběhu je vojín Kefalín, asistent režie, který nastoupil do povinné vojenské služby a byl zařazen k PTP kvůli zdravotním problémům. Po příchodu na Zelenou Horu se setkává s majorem Haluškou, přezdívaným Terazky, a je vtažen do různých událostí, jako je vytvoření prasečího ráje nebo opití celé roty víny. Rota je rozdělena a posílána na různá pracoviště po republice. V Janovicích nad Úhlavou pod vedením poručíka Hamáčka a jeho zástupce poručíka Troníka se vojáci snaží pracovat, ale také vymýšlejí záminky k útěkům. Kefalín a jeho jednotka několikrát mění působiště, což přináší průšvihy. Velitelé se mění a s nimi i morálka roty, od nadporučíka Mazurka po nadporučíka Pernicu, alkoholika, který odpouští průšvihy za láhev. Když se blíží civil, přichází prověrková komise vedená ministrem obrany, který dává přednost občerstvení a je zastoupen přísným generálem. Ten, znepokojený situací, zahajuje prohlídku kasáren. "Pétépáci" nakonec přežijí prověrkovou komisi a civil je na dosah.

Podtitul: : Cestovní postřehy nejenom turistické S humorem a satirou předvádí autor ve svých povídkách svéráznost každé země, jejích lidí a měst, které na svých cestách navštívil. Knížka si všímá typických vlastností hostitelů, které čtenář nenalezne v žádném cestopise nebo turistickém průvodci. S humorem odhaluje praktiky personálu přepychových hotelů i triky taxikářů ve všech světových metropolích a jeho satira se nezastaví ani před tkzv. národními zvyky uvedených zemí.... celý text

Komorní vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny na počátku století.

Svazek obsahuje soubor autorových písňových textů a básní psaných průběžně od osmdesátých let až do současnosti. Fouskovy texty jsou psány charakteristickým rukopisem, někdy poněkud hořkým, ale převážně vždy plným naděje a optimismu. V celkovém vyznění působí kniha jako svérázný komentář k politickým a společenským událostem, které svým způsobem ovlivňují všední život každého člověka. Některé texty jsou ale spíše než ostrým výpadem pouhou komunální satirou, která se snaží upozornit na nedostatky soudobé společnosti jen v drobných detailech.