Zdeněk Lukeš Reihenfolge der Bücher

„Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou – bylo to někdy v roce 2001 – mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel provedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by bylo hezké připravit obdobnou vycházku pro čtenáře Neviditelného psa. Z toho následně vznikla tradice – a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky.“ Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19. století, rozvíjel se však i ve století následujícím a bouřlivý vývoj zažívá i dnes. Původní charakter se samozřejmě proměňuje, tak jako se mění i architektura…

Tato reprezentativní publikace byla vydána na počest obnovení a požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup, který stál na náměstí od roku 1650, byl svržen českými anarchisty 3. listopadu 1918. Poté následovaly snahy o jeho navrácení na původní místo, ale jak v době první republiky, tak dlouho po „sametové revoluci“ byly neúspěšné. Členové Společnosti za obnovu Mariánského sloupu už zřejmě ani nedoufali, že jejich mnoholeté úsilí dojde naplnění, když v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy obnovu sloupu odsouhlasilo. 15. srpna 2020 byl Mariánský sloup kardinálem Dominikem Dukou slavnostně vysvěcen a dnes tvoří harmonickou dvojici se sousoším mistra Jana Husa. Kniha zachycuje historii třicetileté války, okolnosti vztyčení sloupu a jeho symbolický význam, zničení sloupu a následné pokusy o jeho obnovení. Zabývá se činností Společnosti za obnovu Mariánského sloupu, jejímž místopředsedou byl právě Karel Kavička. Významná kapitola je věnována také Panně Marii, které je sloup zasvěcen. Kniha obsahuje množství příloh s užitečnými informacemi a je obohacena množstvím barevných a unikátních černobílých fotografií, kresbami, malbami a dobovými dokumenty.

Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov, včetně dvou ikon, které řadu z nich ovlivnily: Opery v Sydney a Berlínské filharmonie, a také tří dosud nerealizovaných, ale ceněných projektů. Působivé fotografie, zahrnující též interiéry a detaily, doplňuje podrobný popis staveb, jejich stylové zařazení, konstrukční a akustické řešení, výše nákladů i způsob využití. Nechybí ani portréty jednotlivých architektů, kteří je vytvořili. V navazující části publikace je pak podrobně představena lokalita, kde má vzniknout v nejbližších letech budova Vltavské filharmonie v Praze, neboť naší metropoli bohužel podobná budova stále chybí. Knihu uzavírá deset rozhovorů se špičkovými dirigenty, sólisty a hudebními manažery, kteří popisují své osobní zkušenosti s uvedenými koncertními a operními sály a vyjadřují svůj názor na realizaci podobné stavby v Praze.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné výzdoby pražských staveb, navržených významným architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního domu a projektant řady bankovních paláců v centru české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo, že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na projektech průčelí činžovních domů. Podrobná fotografická dokumentace Pavla Hrocha nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů, z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné prohlídce nepovšimne. Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922. V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb, curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících výtvarníků a architektů.

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017–2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19. století až do současnosti a vedle hvězdných autorů, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný, Dušan Jurkovič nebo Otto Wagner, Antoni Gaudí a Le Corbusier, defilují zde také Karl Ernstberger, Otto a Karl Kohnovi, Otto Reichner, František Kavalír, Ladislav Skřivánek či Thomas Short, tedy jména dnes už prakticky neznámá. Totéž platí i pro stavby – jsou mezi nimi jak slavné dominanty, tak i objekty, o nichž se moc často nepíše. Obsahuje také několik menších cyklů: první představuje charakteristické rysy jednotlivých architektonických stylů, další práce slovenských architektů v českých zemích a recipročně – těch českých v zemi našich sousedů, jiný se pak týká nedávno nově vyhlášených národních kulturních památek. Část věnovaná zahraničí zahrnuje stavby v USA, Španělsku, Brazílii, Německu, na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a také v exotické Ghaně.

Psí vycházky : za moderní architekturou Prahy se Zdeňkem Lukešem. 6., Bubenečský Montmartre : oblast kolem Akademie výtvarných umění, mezi Letenským náměstím a Stromovkou, od Korunovační ulice ke Spartě, od stadionu Sparty zpět k budově AVU. Podobu obytné čtvrti ovlivnili například architekti Bohumír Kozák, Kamil Roškot nebo Ladislav Machoň a mnozí další z jejich generačních souputníků.

To nejlepší z populární řady architektonických průvodců Praha moderní vychází v jednom svazku v angličtině. Dvě stovky významných, slavných i méně známých staveb zachycuje tak, jak je běžně nemáme možnost vidět: bez aut i z úrovně vysoko nad chodníkem, černobílé fotografie přitom nechávají vyniknout krásné linie domů. Do jedné knihy se vešly skvosty z doby secese, modernismu, funkcionalismu nebo konstruktivismu. Překvapivě i poválečná léta, éra stalinismu či normalizace obohatila tvář města o nemálo pozoruhodných děl, ať už socialistickorealistických, bruselských nebo brutalistních. Fotografie zachycují současný stav architektury v historickém centru Prahy a v prstenci sedmnácti přilehlých částí. Nechybí přehledné mapy s vyznačenými objekty.

"Die tschechische Hauptstadt, weithin berühmt für ihr geschlossenes, von Gotik und Barock geprägtes Zentrum, ist jährlich Anziehungspunkt für Millionen Touristen. Doch Prag hat auch ein modernes Gesicht, das eine unvergleichliche Vielfalt an Architekturstilen der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts zeigt: mondäne Jugendstilpalais, elegante funktionalistische Wohn- und Geschäftshäuser sowie einzigartige Bauwerke der originären kubistischen Architektur. Aus dieser Fülle an Prager Bauten der Moderne haben die tschechischen Architekturhistoriker Zdeněk Lukeš und Petr Kratochvíl eine Auswahl von knapp 130 Gebäuden und Ensembles zusammengetragen. Der thematische Schwerpunkt liegt auf dem Zeitraum von 1900 bis 1950, vorgestellt werden darüber hinaus herausragende Beispiele des Internationalen Stils und des Brutalismus" -- DOM Publishers

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.