Zdeněk Lukeš Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

„Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou – bylo to někdy v roce 2001 – mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel provedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by bylo hezké připravit obdobnou vycházku pro čtenáře Neviditelného psa. Z toho následně vznikla tradice – a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky.“ Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19. století, rozvíjel se však i ve století následujícím a bouřlivý vývoj zažívá i dnes. Původní charakter se samozřejmě proměňuje, tak jako se mění i architektura…

Tato reprezentativní publikace byla vydána na počest obnovení a požehnání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup, který stál na náměstí od roku 1650, byl svržen českými anarchisty 3. listopadu 1918. Poté následovaly snahy o jeho navrácení na původní místo, ale jak v době první republiky, tak dlouho po „sametové revoluci“ byly neúspěšné. Členové Společnosti za obnovu Mariánského sloupu už zřejmě ani nedoufali, že jejich mnoholeté úsilí dojde naplnění, když v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy obnovu sloupu odsouhlasilo. 15. srpna 2020 byl Mariánský sloup kardinálem Dominikem Dukou slavnostně vysvěcen a dnes tvoří harmonickou dvojici se sousoším mistra Jana Husa. Kniha zachycuje historii třicetileté války, okolnosti vztyčení sloupu a jeho symbolický význam, zničení sloupu a následné pokusy o jeho obnovení. Zabývá se činností Společnosti za obnovu Mariánského sloupu, jejímž místopředsedou byl právě Karel Kavička. Významná kapitola je věnována také Panně Marii, které je sloup zasvěcen. Kniha obsahuje množství příloh s užitečnými informacemi a je obohacena množstvím barevných a unikátních černobílých fotografií, kresbami, malbami a dobovými dokumenty.

Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov, včetně dvou ikon, které řadu z nich ovlivnily: Opery v Sydney a Berlínské filharmonie, a také tří dosud nerealizovaných, ale ceněných projektů. Působivé fotografie, zahrnující též interiéry a detaily, doplňuje podrobný popis staveb, jejich stylové zařazení, konstrukční a akustické řešení, výše nákladů i způsob využití. Nechybí ani portréty jednotlivých architektů, kteří je vytvořili. V navazující části publikace je pak podrobně představena lokalita, kde má vzniknout v nejbližších letech budova Vltavské filharmonie v Praze, neboť naší metropoli bohužel podobná budova stále chybí. Knihu uzavírá deset rozhovorů se špičkovými dirigenty, sólisty a hudebními manažery, kteří popisují své osobní zkušenosti s uvedenými koncertními a operními sály a vyjadřují svůj názor na realizaci podobné stavby v Praze.

Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné výzdoby pražských staveb, navržených významným architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu a secese. Polívka je znám jako spoluautor Obecního domu a projektant řady bankovních paláců v centru české metropole, byl rovněž tvůrcem tzv. Nové radnice na Mariánském náměstí. Méně už je známo, že spolupracoval také s řadou pražských stavitelů, jako byli např. Václav Havel nebo Antonín Novotný, na projektech průčelí činžovních domů. Podrobná fotografická dokumentace Pavla Hrocha nás seznamuje s desítkami pozoruhodných detailů, z nichž mnohých si návštěvník Prahy při zběžné prohlídce nepovšimne. Kniha představuje architekta Polívku a jeho nevšední tvorbu a poté podrobně dokumentuje celky i detaily výzdoby jeho pražských realizací z období 1891–1922. V Dodatcích nechybí soupis všech jeho staveb, curriculum vitae a slovníček jeho spolupracujících výtvarníků a architektů.

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017–2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19. století až do současnosti a vedle hvězdných autorů, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný, Dušan Jurkovič nebo Otto Wagner, Antoni Gaudí a Le Corbusier, defilují zde také Karl Ernstberger, Otto a Karl Kohnovi, Otto Reichner, František Kavalír, Ladislav Skřivánek či Thomas Short, tedy jména dnes už prakticky neznámá. Totéž platí i pro stavby – jsou mezi nimi jak slavné dominanty, tak i objekty, o nichž se moc často nepíše. Obsahuje také několik menších cyklů: první představuje charakteristické rysy jednotlivých architektonických stylů, další práce slovenských architektů v českých zemích a recipročně – těch českých v zemi našich sousedů, jiný se pak týká nedávno nově vyhlášených národních kulturních památek. Část věnovaná zahraničí zahrnuje stavby v USA, Španělsku, Brazílii, Německu, na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a také v exotické Ghaně.

Psí vycházky : za moderní architekturou Prahy se Zdeňkem Lukešem. 6., Bubenečský Montmartre : oblast kolem Akademie výtvarných umění, mezi Letenským náměstím a Stromovkou, od Korunovační ulice ke Spartě, od stadionu Sparty zpět k budově AVU. Podobu obytné čtvrti ovlivnili například architekti Bohumír Kozák, Kamil Roškot nebo Ladislav Machoň a mnozí další z jejich generačních souputníků.

To nejlepší z populární řady architektonických průvodců Praha moderní vychází v jednom svazku v angličtině. Dvě stovky významných, slavných i méně známých staveb zachycuje tak, jak je běžně nemáme možnost vidět: bez aut i z úrovně vysoko nad chodníkem, černobílé fotografie přitom nechávají vyniknout krásné linie domů. Do jedné knihy se vešly skvosty z doby secese, modernismu, funkcionalismu nebo konstruktivismu. Překvapivě i poválečná léta, éra stalinismu či normalizace obohatila tvář města o nemálo pozoruhodných děl, ať už socialistickorealistických, bruselských nebo brutalistních. Fotografie zachycují současný stav architektury v historickém centru Prahy a v prstenci sedmnácti přilehlých částí. Nechybí přehledné mapy s vyznačenými objekty.

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.

Rozhovor a autobiografické vzpomínky architekta Vladimíra Karfíka.

Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území. Nejprve se setkáme s řadou známých i méně známých osobností domácí scény a jejich stavbami v Praze a dalších městech. Záměrem je upozornit na mnohá architektonická díla z období zhruba posledních 100 let, která si zaslouží naši péči či památkovou ochranu, neboť dokumentují myšlení a tvůrčí elán našich předchůdců. Ve druhé části autor představuje budovy a jejich tvůrce v řadě zemí – v Lotyšsku, Portugalsku, ve Španělsku, v Dánsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, ve Velké Británii, v Izraeli, USA, Itálii, Polsku, Rakousku, Německu nebo Irsku. Upozorňuje také na vazby světových tvůrců k našemu území nebo vliv jejich tvorby na české projektanty.

Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese. Průvodce zachycuje slovem a obrazem nejpozoruhodnější stavby v historickém jádru města spolu se čtvrtěmi, které je obklopují, tedy Vinohrady, Žižkov, Karlín, Smíchov, Holešovice nebo Bubeneč. Kromě velkých projektů typu Národního divadla, Národního muzea, Rudolfina či dostavby katedrály sv. Víta se autoři opět zaměřují na architektonická díla, jež se často ocitají v jejich stínu. Výpravnou publikaci doprovází nové černobílé snímky, mapy, medailonky architektů a slovníček odborných výrazů.

Sborník vydaný u příležitosti odborné konference konané v Lucerně 1. června 2016 pod záštitou manželů Dagmar a Ivana M. Havlových.

Kniha Praha Václava Havla. Průvodce po stavbách spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy této mimořádné osobnosti. Průvodce v několika kapitolách představí na snímcích Pavla Hrocha a dalších fotografů budovy vytvořené jeho dědečkem a otcem, jako byl palác Lucerna nebo barrandovské stavby, dále místa spojená s Havlovým dětstvím a mládím, érou úspěšného dramatika i s disidentským obdobím. V letech, kdy byl Václav Havel prezidentem, osobitě přispěl k vlídnější tváři areálu Pražského hradu a nechybějí ani místa spojená s posledními léty jeho života. V mozaice míst nalezneme stavby nejrůznějšího poslání – od oblíbených hospůdek, kaváren a divadel přes byty disidentů, vyšetřovny StB a věznice až po nové hradní intervence. Na sedmdesát pražských staveb a prostranství je řazeno chronologicky, nechybějí životopisné údaje vázané k jednotlivým životním údobím, podrobné mapy ani slovníček architektů.

Oproti předchozím vycházkám 1–4, které vedly historickým jádrem Prahy, začneme naše putování sice v centru, ale postupně se od něj budeme vzdalovat po Vinohradské třídě, která patří k nejdelším v Praze. Navzdory svému názvu neprochází jen čtvrtí Vinohrady, ale také Novým Městem, Žižkovem a Strašnicemi, projdeme také částmi obvodů Praha 1, 2, 3 a 10. I zde se seznámíme s řadou zajímavých staveb postavených v různých slozích od historismu přes secesi, art deco, moderní klasicismus a funkcionalismus až po současnou architekturu, představíme si jejich tvůrce známé i dávno zapomenuté a budeme si všímat i pomníků nebo pamětních desek.

Čtvrtá knižní PSÍ VYCHÁZKA nás provede napříč Novým Městem. Navštívíme Senovážné náměstí, Jindřišskou ulici, protneme Václavské náměstí a budeme pokračovat Vodičkovou až na náměstí Karlovo, které obejdeme kolem dokola. Architektura devatenáctého a zejména dvacátého století, se kterou se postupně seznámíme, je opět velmi pestrá: historismus, secese, art deco, moderní klasicismus, avantgardní konstruktivismus a funkcionalismus, ale také nové stavby dokončené až po sametové revoluci. A typologie je rovněž bohatá: úřední budovy — zejména peněžní ústavy, obchodní stavby, často s pasážemi, nemocnice, školy, činžáky, ale také pomníky a nezapomeneme ani na drobnou architekturu či pamětní desky.

Stěžejní dílo největšího českého architekta 20. století Josefa Gočára určilo styl zvaný národní dekorativismus pro oficiální architekturu ve službách nově zrozeného samostatného Československa. Monumentální a umělecky jednotná budova dokončená roku 1923 je originálním českým příspěvkem a součástí evropského slohu art déco. Drobná, leč informacemi a fotografiemi nabitá publikace vypravuje příběh československých legií a budování jejich bankovního ústavu, představuje tvůrce výjimečné stavby i historii místa, kde stojí, přináší neznámé údaje o proinvestovaných částkách, realizačních stavebních firmách či původním rozvržení interiérů a názorným způsobem vysvětluje mimořádnou sochařskou výzdobu fasády domu. První díl nové edice „Architektura, lidé příběhy“. Editorka Yvonna Fričová. Texty Jiří Filip, Daniela Karasová, Jiří T. Kotalík, Danica Kovářová, Jakub Kunert, Zdeněk Lukeš a Pavel Panoch. Fotografie Pavel Frič, Ester Havlová, Filip Šlapal, archivy České národní banky, Čs. obce legionářské a Národního technického muzea v Praze.

Monografie známého architekta Zdeňka Lukeše a fotografky Ester Havlové, která pojednává o Šupichových domech, které se nachází na rohu Štěpánské ulice a Václavského náměstí v Praze. Kniha byla vydána při příležitosti 100. výročí od postavení Šupichových domů. Šupichovy domy představují jeden z nejpůsobivějších prvků náměstí s bohatou sochařskou výzdobou a kubistickými prvky. Patří mezi nejvýznamnější stavby, které navrhl architekt Emil Králíček.

Pokračování úspěšné řady průvodců Praha moderní pojednává slovem a obrazem architekturu druhé poloviny 20. století, navzdory totalitním desetiletím možná až překvapivě pestrou. I padesátá léta, spjatá s oficiální sorelou, vytvořila leccos zajímavého (např. hotel Jalta), v letech šedesátých se počínaje tzv. bruselským stylem naši architekti "vracejí do Evropy" (vzniká budova Federálního shromáždění nebo hotel InterContinental) a mezi stavbami normalizačními najdeme také inspirativní projekty (např. obchodní domy Máj a Kotva). Zároveň nelze přehlédnout řadu sporných staveb zmíněných let. Svobodná léta devadesátá přicházejí rovněž se svými kontroverzemi a rozpačitými díly, stylově pestrá tvorba přináší ale mimořádné počiny typu Tančícího domu. Knihu opět doprovázejí přehledné mapy, slovníček odborných pojmů a stručné medailonky architektů.

Reprint knihy, kterou Josef Váchal vydal v roce 1923 v nákladu 25 výtisků. Kniha obsahuje jedinečnou kolekci 45 barevných a 20 černobílých dřevorytů. Sebezpytný text, který netypicky postrádá ironii.

Kniha nás povede proti proudu Vltavy po jejím pravém břehu. Členění textu odpovídá úsekům nábřeží mezi vltavskými mosty. Naše cesta začíná na Těšnově u Hlávkova mostu a pak vede směrem na západ po nábřeží Ludvíka Svobody a Dvořákově nábřeží. Řeka se v tomto úseku stáčí na jih a my pokračujeme katastrem Nového a poté Starého Města, abychom se na Nové Město znovu vrátili a naše putování ukončili pod vyšehradskou skalou. Mohlo by se zdát, že se budeme během naší cesty dívat jen jedním směrem, tedy doleva, kde je pravobřežní zástavba na nábřežích a přilehlých náměstích či okolo parků. Ale není tomu tak - jsou tu přece také mosty, ostrovy a zajímavé objekty na nich nebo úprava nábřeží a náplavek.

K téměř pětistovce hesel a fotografií ve dvou předchozích úspěšných dílech Prahy moderní, mapujících modernistické domy na území historického jádra a jeho okolí na levém břehu Vltavy, nyní autoři přidávají téměř dvě stě čtyřicet portrétů pozoruhodných staveb v lokalitách pravobřežních. Průvodce vymezený hranicemi historické Velké Prahy se zaměřuje na čtyřiadvacet čtvrtí od těch středových, jako jsou Vinohrady, Žižkov, Karlín či Podolí, přes Vršovice, Strašnice a Malešice až po okraj k Hostivaři, Hloubětínu a Troji. Kromě fotografií a komentářů k jednotlivým stavbám je kniha opět vybavena přehlednými mapami s vyznačenými objekty a medailony nejvýznamnějších tvůrců. Publikace je vybavena přehlednými mapami s vyznačenými objekty, medailony nejvýznamnějších tvůrců a souhrnným rejstříkem pro všechny tři díly.

Druhý díl úspěšného průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny dvacátého století zachycuje slovem a obrazem další dvě stovky slavných, ale i méně známých, avšak architektonicky pozoruhodných staveb. Tentokrát se prostřednictvím textů renomovaného historika architektury Zdeňka Lukeše a fotografií Pavla Hrocha vydáme do dalších pražských čtvrtí obklopujících historické centrum.

Texty jsem se snažil psát tak, abych svět architektury - ať už současné, nebo již minulé - přiblížil běžnému čtenáři, který není v oboru odborníkem a probudil tak jeho zájem o téma, které považuji za důležité, neboť architektura a design nás obklopují doslova na každém kroku. Dokážeme-li jí porozumět a najdeme-li k ní vztah, je šance, že si jí budeme více vážit. Zajímavá, ale často i neprávem přehlížená díla a osobnosti naší moderní architektury v období od konce 19. století do dnešních dnů - od historismu a neoklasicismu přes secesi, avantgardní architekturu meziválečné éry až po dnešní postmodernu, hightech, minimalismus nebo dekonstruktivismus.

Od Čechova mostu k Muzeu Druhá Psí vycházka v knižní podobě nás nejdřív zavede do katastru svérázného Josefova – pražské čtvrti, která vyrostla až na přelomu devatenáctého a dvacátého století v oblasti bývalého židovského ghetta. Navštívíme Pařížskou ulici, jež leží na rozhraní Josefova a Starého Města, podíváme se na nové stavby Staroměstského náměstí, Melantrichovy ulice a uličky Na Můstku a pak se přesuneme do katastru Nového Města. Podrobně si prohlédneme jeden z jeho ústředních prostorů – Václavské náměstí s řadou působivých dominant moderní architektury – od historismu a secese přes prvorepublikovou avantgardu až po současnou architekturu.

Projdeme se po takzvaném pražském ringu, který tvoří několik na sebe navazujících ulic a náměstí, kde kdysi probíhaly hradby obklopující Staré Město. Psí vycházky vznikly původně pro čtenáře internetového periodika Neviditelný pes, kam autor od konce devadesátých let pravidelně psával články o moderní architektuře. Z vycházky pro čtenáře se stala tradice a pro tyto akce se vžil název Psí vycházky. V této první Psí vycházce po pražském ringu projdeme Revoluční ulicí, náměstím Republiky, ulicí Na Příkopě, ulicí 28. října, Jungmannovým náměstím a Národní třídou. Zastavíme se jen u domů a paláců relativně nových - tedy z období zhruba od druhé poloviny 19. století do současnosti. Seznámíme se s jejich vznikem, tvůrci a jejich osudy.

Průvodce po moderní pražské architektuře první poloviny 20. století zachycuje slovem a obrazem kolem dvou set staveb, nejen těch nejvýznamnějších, jako jsou Obecní dům, dům U Černé Matky Boží nebo Veletržní palác, ale i čistě užitných, které se ve svém úhrnu významně podílejí na moderní tváři města a jeho atmosféře. Průvodce je rozdělen do šesti kapitol podle historických pražských čtvrtí (Staré a Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov a Vyšehrad) a zahrnuje rovněž mapky s vyznačenými objekty a medailony nejvýznamnějších tvůrců. V budoucnu na něj naváže druhý díl, který představí nejvýznamnější objekty z tohoto období v dalších pražských čtvrtích.

Průvodce po čekých realizacích světoznámého slovinského architekta Jože Plečnika (1872-1957) představuje v textech a na současných fotografiích Jiřího Podrazila jeho nadčasové dílo pro Pražský hrad a Lány, včetně některých méně známých nebo dosud nepublikovaných intervencí. Tyto práce vznikaly ve dvacátých letech a na počátku let třicátých ve spolupráci s prezidentem T. G. Masarykem. Knížka přibližuje i jeho další stavby: vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně nebo málo známé rané realizace. Průvodce je rozšířenou a doplněnou verzí knížky, jež vyšla u příležitosti plečnikovské výstavy v areálu Pražského hradu v roce 1996 a byla během několika měsíců rozebrána.

Fotopublikace, bohatá na černobílé fotografie, zachycující krásy Prahy 3.

Fotopublikace, bohatá na černobílé fotografie, zachycující krásy Prahy 3.

Jako největšího českého architekta 20. století vyhodnotila před časem Josefa Gočára anketa mezi architekty současnými. Teprve nyní, 55 let po jeho smrti (a současně 130 let od jeho narození), vychází výpravná monografie představující v úplnosti jeho tvorbu, která prošla složitým vývojem od secese, přes modernu, kubismus, národní dekorativismus, tzv. holandský racionalismus a moderní klasicismus až po avantgardní styly – konstruktivismus a funkcionalismus. Jeho architekturu a urbanistické projekty, nábytkovou a interiérovou tvorbu i jeho spolupráci s významnými výtvarníky – dílo úctyhodné už jen prostým soupisem prací – přibližuje autorský tým respektovaných historiků umění a špičkových fotografů stejně jako množství původních plánů, studií a archivních fotografií. V soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2010 získaly Tiskárny Havlíčkův Brod Cenu Svazu polygrafických podnikatelů – 2. místo.

Kniha je souborem nejzajímavějších rozhovorů s lidmi, ať již s umělci, vědci, pedagogy či spisovateli s často svéráznou filozofií a životním postojem, které mohli čtenáři slyšet na Veřejných debatách v jihočeské metropoli, pořádaných právě tímto občanským sdružením. Na otázky postupně odpovídali takové osobnosti, jako jsou Milan Knížák, Bořek Šípek, Karel Hvížďala, Petr Vopěnka, Boris Cvek, Vladimír Kokolia, Cyril Höschl, Zdeněk Lukeš, Jindřich Štreit a Robin Šóen Heřman.

Publikace věnovaná stavbě nové jablonecké radnice vznikla při příležitosti 75. výročí zahájení jejího provozu.

Publikace je praktickým průvodcem po historii, urbanismu a architektuře celého území Prahy 3, tedy Žižkova spolu s částí Vinohrad. První část, jejímž autorem je architekt Jan Sedlák, se věnuje historii území a vývoji urbanismu městské části, hodnocení současného stavu i pokusu o pohled do budoucího vývoje. Jedoplněna o historické mapy a staré i současné fotografie, plné specifické atmosféry zachycených míst. Druhý oddíl je klasickým průvodcem po architektuře obvodu od historika architektury Zdeňka Lukeše, který v oblasti Žižkova a Vinohrad prováděl podrobné architektonické průzkumy, zejména se zaměřením na architekturu 19. a 20. století, a objevil zde práce našich nejvýznamnějších architektů (Mocker, Fanta, Kotěra, Plečnik, Zázvorka, Havlíček, Hübschmann, Roškot, Kozák, Tyl, Krejcar aj.). Publikaci doplňují fotografie renomovaných fotografů Karla Cudlína a Ester Havlové.

Architektura na území Královéhradeckého kraje od počátku XX. století po současnost.

Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Výpravná barevná fotografická publikace dokumentující nejzajímavější stavby, které vznikly v Pardubickém kraji ve 20. století. Mnoho fotografií, rejstřík architektů. Česky, anglické resumé.

Barevné fotografie a věcné texty upozorňují na nejvýznamnější stavby Středočeského kraje, které byly postaveny od šedesátých let 19. století až do současnosti. Představují zároveň jejich tvůrce a snad všechny styly a směry, jimiž v daném období prošla naše architektura – od historismu přes secesi, modernu, ve světě unikátní kubismus, art-déco nové samostatné republiky, plečnikovský neoklasicismus, avantgardní směry, jako byl purismus, konstruktivismus a funkcionalismus, i poválečné trendy, včetně stalinské „sorely“, brutalismu šedesátých let, až po současnou architekturu nové věcnosti. Výběr je pestrý i typologicky: činžovní a rodinné domy, víkendové stavby, veřejné budovy, sakrální architektura, industriální objekty, památníky a hrobky, a také rekonstrukce památek. Fotografie Ester Havlová, anglické résumé, grafická úprava Rostislav Vaněk.

Publikace k výstavě o pražském architektonickém kubismu. Český architektonický kubismus (1911-1914) podivuhodný směr, který se zrodil v Praze. Galerie Jaroslava Fragnera, 22.12.2006 – 11.02.2007. Český architektonický kubismus je dnes v centru zájmu odborníků, ale i laiků na celém světě. Jedná se o bizarní kapitolu ve vývoji moderní architektury xx. století, označovanou sice za slepou cestu, ale přesto stále velmi inspirativní. Základní postulát vytvořil v roce 1911 významný český architekt pavel janák (1882-1956), který reagoval kriticky na tehdejší racionální tvorbu ve stylu moderny jana kotěry a jeho okruhu. Kubismus se sice v architektuře dlouhodobě jako styl neprosadil, ale několik staveb bylo realizováno, a to nejen v Praze.

Katalog k výstavě o Emilu Králíčkovi, která byla instalována v pražské Galerii Jaroslava Fragnera na přelomu roku 2004/2005. Katalog v česko-německém jazyce má část textovou a obrazovou (fotografickou). Textová část sleduje vývoj architekta Emila Králíčka (1877-1930), jeho působení v různých stavebních podnicích a jeho podíl na výstavbě významných pražských i mimopražských objektů (paláce, budovy, vily). Bohatá část obrazová přináší černobílé fotografie pražských budov od Ester Havlové a také architektonické plány a náčrty. Výstava i katalog významně přispěly k znovuobjevení méně známého architekta, který obohatil pražskou architekturu o významné stavby ve stylu secese a kubismu. V závěru soupis Králíčkových pražských staveb.

První anglické vydání knihy Slavné pražské vily. Jednotlivé kapitoly knihy tvoří přehled dějinných etap – od konce 19. století až do současnosti (s výjimkou první, přibližující mnohem starší, pozdně barokní Michnův letohrádek). Každá kapitola obsahuje úvod, po němž následují texty o konkrétních vilách, včetně bohatého obrazového materiálu. Většinou se jedná o rodinné domy či vily, které projektovali významní architekti 19. a 20. století. Úvody pojednávají o dobové situaci, architektonických stylech příslušného období, osobnostech vybraných architektů, o názorových střetech, zajímavostech z činnosti uměleckých spolků a celospolečenském klimatu příslušné doby.

Vyjímečná publikce, soustřeďující dosud nevídaný soubor fotografií, který umožňuje nahlédnout nejen několik bizarních zákoutí. Asi poprvé můžeme na jejích stránkách virtuálně procházet zaniklým světem ulic, uliček, průchodů a vnitrobloků páté pražské čtvrti, zkrátka celým labyrintem starého Židovského města. V knize je otištěno přes 700 obrázků ( ! ). Fotografie jsou uspořádány po jednotlivých blocích a v nich ulici za ulicí, na konci je řada užitečných tabulek a konkordancí (seznam ulic s českými i dobovými názvy, seznam domů páté čtvrti podle popisných čísel, seznam domů nové zástavby podle popisných čísel včetně jmen architektů a stavitelů a seznam domů z území Starého Města pojatých do publikace. Hlavní bohatství postřehů a informací k topografii a dějinám Josefova je obsaženo v rozsáhlých popiskách k fotografiím, na kterých se podíleli všichni spoluautoři( Bečková, Pařík, Lukeš).

Zdeněk Lukeš ; Fotografie Ester Havlová, Pavel Štecha, Karel Cudlín. Exhibition At The Galerie Jaroslava Fragnera 19.12.2002-16.2.2003 And Museum Ostdeutsche Galerie Regensburg 25.5.-31.8.2003. Includes Bibliographical References. Summary In English.

Okna . Edice Fragmenty přináší soubor fotografických publikací přibližujících architekturu Pražského hradu v jednotlivých detailech. Každá kniha z této řady nabízí neobvyklé pohledy do známých i běžně nedostupných částí hradního areálu.

Fotografická publikace představuje řadu nevšedních pohledů na architektonické detaily Pražského hradu. Snímky jsou doprovázeny stručným komentářem.

Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938 je katalog stejnojmenné výstavy, která byla věnována německy hovořícím architektům, kteří působili v prvních čtyřiceti letech 20. století v Praze. Autorem koncepce výstavy a textů katalogu je Zdeněk Lukeš. Publikace vyšla paralelně i v němčině: Begleichung der Schuld : in Prag tätige deutschprachige Architekten 1900-1938 (ISBN 80-86627-05-5, překlad do němčiny: Rico Schote). zdroj: wikipedia

Edice Fragmenty přináší soubor fotografických publikací přibližujících architekturu Pražského hradu v jednotlivých detailech. Každá kniha z této řady nabízí neobvyklé pohledy do známých i běžně nedostupných částí hradního areálu.

Poslední svazek průvodců po architektonických památkách České republiky představuje architekturu 20. století, její charakteristické znaky a významné stavby.

Vystavovaná malířská umělecká díla na Pražském hradě.

Prague - A Guide to the 19th and 20th Centuries by Jiri Sourek (photographs) and Zdenek Lukes (text). Covers The Neo-Historical Style, Constructivism, Functionalism, The Modern Style, Expressionism, Cubism, Socialist Realism, Contemporary, Architecture, Neoclassicism, Art Nouveau, and Art Deco. 144 pages. Published by Artfoto Publishers in 1997.

První z řady exkluzívních publikací věnovaných unikátnímu architektonickému bohatství našeho hlavního města je zasvěcena doznívání historických slohů, secesi a kubismu. Kniha, v níž je na 220 vynikajících černobílých snímků, však není klasickou obrazovou publikací. Plnohodnotnou částí je totiž i text znalců architektury tohoto období Jana E. Svobody a Zdeňka Lukeše, v němž na základě dlouholetého archivního výzkumu i stavebně uměleckého rozboru představují jednotlivé stavby, jejich tvůrce i autory výzdoby. Kniha je určena nejen architektům, uměleckým historikům, památkářům a historikům, ale i všem milovníkům Prahy a je vhodná jako skutečně representativní dárek.

Prezidentská éra T. G. Masaryka a Pražský hrad jako symbol nové demokracie. Architektonické proměny Hradu v letech 1918-1935. Publikace přibližuje, jak se začal Hrad po r. 1918 nekonvenčními úpravami odvážně proměňovat v současné sídlo hlavy nového, demokratického státu, a zároveň se snaží postihnout zrakem neviditelnou, duchovní podobu Pražského hradu, kterou v době první republiky ovlivňovala především neopakovatelná osobnost prvního československého prezidenta. Kniha obsahuje kromě barevných snímků zachycujících významné architektonické úpravy exteriérů a interiérů Hradu také řadu písemných a obrazových dokumentů, mnohdy poprvé publikovaných. V knize se nacházejí texty: Symbol nové demokracie / Jiří Kovtun a Architektonické proměny / Zdeněk Lukeš.

Publikace zachycuje nemovité kulturní památky, historické domy, měšťanské i církevní stavby, ale i novější architekturu města. V deseti kapitolách vyhrazených pražským městským obvodům jsou abecedně seřazena jednotlivá katastrální území. V rámci katastrálního území pak autor postupuje podle orientačních čísel vybranými ulicemi a upozorňuje na významné stavby. U každého objektu je kromě orientačního uvedeno i číslo popisné. Vlastní text k objektu je velmi stručný a shrnuje pouze základní nebo zajímavá fakta. Některé objekty (příp. osobnosti se stavbou spojené) zpodobňuje černobílý snímek. Hledání v textu usnadňuje závěrečný rejstřík ulic.

Dílo Františka Zelenky (1904–1944) bylo natolik spojeno s předválečnou Prahou a první republikou, že se až do devadesátých let nedoporučovalo připomínat. Výstava v pražském UPM v roce 1991, k níž byl vydán tento katalog, se snažila napravit křivdu starého režimu. František Zelenka patří mezi přední osobnosti české meziválečné avantgardy. Věnoval se navrhování plakátů, scénografie i architektury. Byl zastánce funkcionalistické estetiky, designu a moderního životního stylu. V sérii plakátů pro Osvobozené divadlo šťastně spojil prvky moderního umění s reklamou. Jeho reklamní plakát auta Aero dnes patří k ikonám českého grafického designu. V roce 1943 byl František Zelenka s rodinou deportován do Terezína, kde v těžkých podmínkách organizoval divadlo, navrhoval scény a kostým a působil i jako režisér. Zahynul v Osvětimi v říjnu roku 1944.