Teata Binar Reihenfolge der Bücher

Překlad francouzského výboru vydaného roku 2002 přináší úryvky z děl různých žánrů: novinové články, úryvky beletristických děl nebo esejů, osobní dopisy, předmluvy ke sborníkům a ukazuje jak různorodost Camusovy tvorby, tak hlubokou jednotu jeho otázek i přesvědčení. Vybrané texty byly napsány v letech 1943 až 1958 a od té doby se mnoho změnilo a otázka terorismu nabyla podstatně odlišných rozměrů. Camus se nedožil nezávislého Alžírska, ani pádu SSSR, ani vzestupu náboženského fanatismu. Přestože promýšlel a psal tyto stránky pro svou dobu, nepochybně se týkají i nás – ať jde o novinové články nebo úryvky z esejů a literárních děl – a mohou nám pomoct lépe pochopit současné dění v Alžírsku, na Středním východě i newyorské události z 11. září 2001. Tyto texty totiž vypovídají o Camusově prozíravosti založené na morálních, filosofických a politických úvahách, jež jsou vždy úzce spjaty s historickými událostmi. Camus důrazně odmítá jakkoliv ospravedlňovat zabíjení a nesouhlasí s tvrzením, že by účel světil prostředky, protože je přesvědčen, že „násilí je zároveň nevyhnutelné i neospravedlnitelné“ a že určité meze jsou nezbytné proto, aby spravedlnost, svoboda, lidská důstojnost a štěstí zůstaly zachovány; přináší nám tedy vzkaz bez iluzí, ale paradoxně také důvody, abychom si ze světa nezoufali.

Kniha představuje polynéskou literaturu psanou v angličtině čtenářům, kteří ještě nejsou blíže seznámeni s „novou“ literaturou této postkoloniální oblasti. Polynéská literatura v angličtině je definována jako postkoloniální literatura psaná spisovateli polynéského původu, žijícími vbývalých britských koloniích v geografické a kulturní oblasti Polynésie. Jedná se tedy o literární tvorbu autorů pocházejících zejména z Nového Zélandu, Tongy, Niue, Samoy a Cookových ostrovů. Zrodila se v šedesátých letech 20.století a stala se součástí pan-polynéského hnutí. Vznikla jako projev vzdoru původních obyvatel proti koloniálnímu útlaku, ať už politickému či kulturnímu, a současně jako výraz jejich úsilí o dosažení svéprávnosti a nezávislosti. Kniha definuje a mapuje vybranou oblast vysvětlením jejích základních geografických, historických, politických a kulturních charakteristik, vystihuje postkoloniální kontext zrodu a vývoje její literatury a nastiňuje její hlavní rysy a řešené otázky. Polynéská literatura v angličtině je nahlížena prizmatem dědictví a inovace. Spisovatelé se ve svých dílech totiž vracejí k prvotnímu kulturnímu dědictví a kladou ho do vztahu k současnému životu v postkoloniální Polynésii. Dědictvím a inovováním usilují o formování nového slovesného umění a kultury a o nalezení vlastní identity.