Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogeneze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů, Otázka národní sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století).
Marek Příhoda Bücher







Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 31 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Národně emancipační a státoprávní ideje u slovanských etnik, Náboženská mozaika slovanského areálu, Slovanské literatury ve vzájemných reflexích a konfrontacích, Proces osvojování slovanských jazyků, Vzájemné vlivy slovanských jazyků ze synchronního a diachronního pohledu). Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Slovensko, Ukrajina) zde v různých sférách (jazyk, literatura, národní vědomí, náboženství) kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.
Všechno, co potřebujete vědět o válce na Ukrajině. Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy? Na tyto otázky v rozhovorech s Petrem Horkým hledají odpovědi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, expertka na jadernou energii Dana Drábová, válečná novinářka Lenka Klicperová a řada dalších významných osobností.
Kolektivní monografie Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska III: portréty je zaměřena na osobnosti východoevropských dějin: autoři vycházejí z předpokladu, že pojmy dějiny, kultura nebo národ neoživují a nenaplňují "procesy", ale životy lidí, kteří svým myšlením i činy vytvářejí obraz své epochy a jsou články v živém řetězci, jenž ústí až do naší současnosti. Proto jsou v této publikaci dějiny a kultura Ruska a východní Evropy vůbec představeny prostřednictvím konkrétních postav: kněžny Olgy, která jako první z ruských vládců přijala křest, knížete Vladimíra Monomacha, s nímž je spojeno vrcholné období v dějinách kyjevské Rusi, mnicha Filofeje, autora myšlenky o Třetím Římu, Alexandra Stěpanoviče Chomjakova, "otce-zakladatele" myšlenkového proudu slavjanofilství a významného filozofa, básníka a mystika Vladimíra Sergejeviče Solovjova. Snad těchto pět portrétů poslouží k lepšímu pochopení kulturního vývoje ve východní Evropě, poskytne možnost orientovat se v prostoru, jenž je pro nás v mnoha ohledech blízký i exotický, a rozbije předsudky a mýty, které právě v našem prostředí nacházejí velmi často živnou půdu.
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 13 textu od účastníku již třináctého konferenčního ročníku ze 4 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Německo, Polsko) je rozděleno do tří oddílu ( Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově a tematicky různorodé odborné studie spojuje obecný problém odrazu politicko-společenského vývoje v proměnách kulturní paměti. Mladí badatelé zkoumají daný fenomén na příkladech z regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (bulharština, čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, ukrajinština) a tematicky různorodé odborné studie zasazují události a odkaz roku 1918 do širšího časového a teritoriálního rámce. Nehledě na různé výsledky procesů vyvolaných první světovou válkou a lety poválečnými spojují očekávání tehdejších politických elit i prostých lidí velkou část států střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí. Pro všechny však zůstává vzpomínka na onu dobu pevně ukotvena v historické paměti.
Slavistika dnes: vlivy a kontexty
- 547 Seiten
- 20 Lesestunden
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským areálem. Publikované příspěvky ukazují, že Rusko působilo na menší národy nejen vojenskou silou a mocenským vlivem, ale i svou kulturou a jazykem, bez nichž si novodobý vývoj slovanských etnik můžeme těžko představit. Východní slovanská říše do společenského a kulturního kontextu vstupovala rovněž ve své mytizované podobě jako prostor, kam ostatní národy opakovaně projektovaly vlastní cíle a plány, a v neposlední řadě se ocitla za vlastními hranicemi i jako početná a aktivní emigrace.
Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska
- 215 Seiten
- 8 Lesestunden
Křižovatky Slovanů
- 252 Seiten
- 9 Lesestunden
Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura). Autoři z řad účastníků již desátého ročníku Konference mladých slavistů z 10 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) se z perspektivy různých vědeckých disciplín kriticky a nepředpojatě zamýšlejí nad uzlovými momenty časově vzdálenější i nedávné historie slovanského areálu. Představitelé nastupující badatelské generace tak ve formě kratších studií odkrývají vzájemné průsečíky mezi různorodými jazyky, kulturami a literaturami, které se na prostoru střední, jihovýchodní a východní Evropy potkávaly a vzájemně ovlivňovaly.