Michala Benešová Reihenfolge der Bücher

Zločin a trest v reportážním vydání. Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za podíl na brutální vraždě. Oběť, kterou si vyhlédli s kamarády, byla jen o pár let starší. Sledujeme rekonstrukci činu, vyšetřování a mediální hon, a přitom přemýšlíme o hranicích spravedlnosti a možnosti odpuštění. Wojciech Tochman jako vždy přichází až poté, kdy emoce opadly a bulvární novináři ztratili zájem. Zadává obtížné, snad i provokativní otázky. Je pro nás vražedkyně stále tak nebezpečná, aby musela být za mřížemi? Proč se média soustředila především na dívku, kterou nazvala „bestií“, ačkoli na rozdíl od dvou mladíků nezadala ani jednu ránu? Jakou funkci má pro společnost doživotní odnětí svobody? Strašné zločiny a násilí nás provázejí odnepaměti, tresty se ale měnily. Odrážejí různé způsoby, jak se vyrovnat s nejhorším ze všech přestupků proti lidskému řadu: zabitím jiného člověka. V duchu prastarého přísloví „oko za oko, zub za zub“ se můžeme snažit odstrašit další vrahy. Postupně jsme začali přemýšlet o trestu jako nástroji, jak jedince změnit, převychovat. Pokud se nerozhodneme, že je někdo nenapravitelný. Trest smrti se změnil na doživotí, ale vychází stále z přesvědčení o schopnosti soudu určit, kde leží křehká hranice mezi nadějí na nápravu a rozhodnutím o definitivním zavržení. Tochman nechce vraždu ospravedlňovat. Klade ale nepříjemnou otázku: co proces vypovídá o naší společnosti? Vidíme bulvární zájem o detaily zločinu, ale malou snahu hledat skutečné příčiny chování dětí, které se staly vrahy. Soud, který se nechává ovlivnit předsudky i touhou jednoho člověka po odplatě. Kdy se shodneme na tom, že vražedkyně byla už dostatečně potrestána? Pokud svého činu lituje, přiznala svou vinu - dáme jí možnost, any se naučila žít mimo vězení, kde strávila pětadvacet let?

Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie - zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku - a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Irena Sendlerová byla opravdová hrdinka, která za druhé světové války pomohla nespočtu lidí. Když si uvědomila, že všechny Židy ve varšavském ghettu čeká smrt, rozhodla se zachránit co nejvíc dětí. I přes obrovské nebezpečí je pašovala ven ve velkém a většina z nich se díky Irenině odvaze dožila konce války. Seznamte své děti s příběhem této výrazné představitelky protinacistického odboje – speciálně uzpůsobená publikace s úchvatnými ilustracemi je naprosto pohltí.

Wojciech Tochman powraca z nową reporterską opowieścią o Kambodży po ludobójstwie. Khmerzy przez lata dręczyli i mordowali swoich, a ci, którzy przeżyli, zostali bez domów, bliskich i z traumą. Ich niewola trwa od dziesięcioleci, a wokół nich panują samotność, ciemność i pustka. Tochman z precyzją i wrażliwością opisuje ludzi, których odwaga została złamana, ból, który nie ustępuje, oraz lęk sprzyjający przemocy. Wspólnota jest niszczona przez nieufność i bezradność wobec uczuć oraz chorób. Dziś Kambodża staje się lustrem dla całego świata. Osoby chore, które kogoś zaatakowały, są uwięzione przez rodziny z obawy przed agresją. Ale to nie jedyny powód. Rodziny boją się również o kobiety, obawiając się, że chore mogą zostać zgwałcone. Lekarze i psycholodzy potwierdzają, że strach przed konsekwencjami gwałtu sprawia, że lepiej jest zamknąć chore w klatkach, niż ryzykować narodziny "naznaczonego" dziecka. Tochman w swojej książce ukazuje brutalną rzeczywistość, która wciąż dotyka Kambodżę, będąc jednocześnie refleksją nad szerszymi problemami społecznymi.

Jakub Shapiro ist ein hoffnungsvoller junger Boxer und überhaupt sehr talentiert. Das erkennt auch der mächtige Warschauer Unterweltpate Kaplica, der Shapiro zu seinem Vertrauten macht. Doch rechte Putschpläne gegen die polnische Regierung bringen das Imperium Kaplicas in Bedrängnis; er kommt in Haft, als ihm ein politischer Mord angehängt wird. Im Schatten dieser Ereignisse bricht ein regelrechter Krieg der Unterwelt los. Jakub Shapiro muss die Dinge in die Hand nehmen: Er geht gegen Feinde wie Verräter vor, beginnt – aus Leidenschaft und Kalkül – eine fatale Affäre mit der Tochter des Staatsanwalts, muss zugleich seine Frau und seine Kinder vor dem anschwellenden Hass schützen – und nimmt immer mehr die Rolle des Paten ein. Der Aufstieg eines Verbrecherhelden zwischen Gewalt, Eleganz und Laster, seine Verletzlichkeit als Jude im Vorkriegs-Warschau: «Der Boxer» ist grandios angelegt und fast filmisch erzählt, ein Panorama mit Sportlern und Schurken, einem Mann mit zwei Gesichtern, glamourösen Huren und charismatischen Gangstern. Ein überragender, thrillerhafter Roman, der eine eruptive Epoche geradezu körperlich erlebbar macht. Für die deutsche Übersetzung von «Der Boxer» wurde Olaf Kühl mit dem Helmut-M.-Braem-Preis 2018 ausgezeichnet.

Ta historia zelektryzowała Holandię, ale to młody polski reporter napisał o niej najpełniej. Podczas swojego drobiazgowego reporterskiego śledztwa Kamil Bałuk szukał odpowiedzi na pytanie, jak doszło do tego, że jeden człowiek został ojcem ponad dwusetki dzieci i kim są dziś te dorosłe już dzieci. Reporter mnoży pytania: Czy każdy człowiek ma prawo do posiadania dziecka? Czy każde dziecko ma prawo do wiedzy o swoich biologicznych korzeniach? Czy dawca nasienia ma prawo do anonimowości? Wszystkie dzieci Louisa to pasjonująca i trudna do uwierzenia opowieść o kraju, w którego języku nie funkcjonuje słowo rodzeństwo, a także o kraju niewielkim gdzie żyją ponad dwie setki braci i sióstr. To również opowieść o lekarzu, który chciał być Bogiem, i o anonimowym dawcy nasienia, który ukrywał nie tylko swoją tożsamość, ale również tajemnicę, którą przekazał ponad dwustu potomkom

Prejdite s nami labyrintmi gréckej mytológie v tejto nádhernej bohato ilustrovanej knihe. Nájdite cestu von zo spleti kľukatých cestičiek medzi bohmi, mocnými hrdinami a bájnymi bytosťami. Na tejto dobrodružnej ceste spoznáte Herakla a argonautov, Minotaura a Kyklopov, Sizyfa, Odysea i nádhernú Trójsku Helenu. Navštívite olympiádu, grécke divadlo a aténsku Akropolu. Straťte sa v tejto knihe a objavte Grécko antických čias.

Fascynujący obraz Afganistanu ? kraju, kt�ry wychował mudżahedin�w i talib�w.Nieustannie aktualny, legendarny tom reportaży Wojciecha Jagielskiego. Jak to się stało, że mudżahedini i talibowie dalej obchodzą cały świat? Mułła Omar czy Osama ibn Ladin stali się uosobieniem lęk�w Zachodu przed islamskim terroryzmem. Afganistan to kraj, kt�ry wychował mudżahedin�w i talib�w.Modlitwa o deszcz przybliża nas do zrozumienia jego fenomenu.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická. Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica. Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20. století i jeho balancování na pomezí populární a umělecky náročné tvorby, včetně řady přesahů do jiných vědních disciplín, například filozofie či filmové vědy. Předmětem analýzy se staly klíčové texty tzv. literatury hrůzy - od obrozeneckých knížek lidového čtení a tzv. krvavých románů přes vybrané Máchovy, Erbenovy či Sabinovy texty a avantgardní prózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala nebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární hrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks, Jiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Jan Křesadlo aj.) včetně současné literatury (Miloš Urban).