Chava‏ Pressburger Bücher

Prag 1942: Ein 14-jähriger Junge erstellt die Zeichnung „Mondlandschaft“, die die Erde aus der Perspektive des Mondes zeigt. Im Jahr 2003 nimmt der erste israelische Astronaut eine Kopie dieser Zeichnung mit zur Raumfähre Columbia, die beim Wiedereintritt in die Erdatmosphäre verglüht. Dieses Unglück bringt den Namen des jungen Zeichners, Petr Ginz, in die Schlagzeilen. Seine Schwester Chava Pressburger erfährt von entdeckten Tagebüchern, die jahrelang unbeachtet auf einem Prager Dachboden lagen. Der 1928 geborene Petr war künstlerisch begabt und verfasste neben Tagebüchern und Gedichten auch acht Romane, inspiriert von Jules Verne. In Theresienstadt war er maßgeblich an einer Untergrundzeitschrift beteiligt. Seine Aufzeichnungen aus Prag 1941/42 zeichnen sich durch nüchterne, authentische Unmittelbarkeit aus und zeigen, wie die geliebte Stadt für ihn zunehmend zu einem Ghetto ohne Mauern wird. Ende 1942 wird Petr nach Theresienstadt und 1944 schließlich nach Auschwitz deportiert, wo er in den Gaskammern ermordet wird. Petr Ginz' Prager Tagebuch ist ein einzigartiges Zeitdokument, das von seinen vielfältigen Talenten zeugt und auch heute noch eindringlich spricht, ohne Resignation zu zeigen.

Lost for sixty years in a Prague attic, this secret diary of a teenage prodigy killed at Auschwitz is an extraordinary literary discovery, an intimately candid, deeply affecting account of a childhood compromised by Nazi tyranny. As a fourteen-year old Jewish boy living in Prague in the early 1940s, Petr Ginz dutifully records the increasingly precarious texture of daily life. With a child’s keen eye for the absurd and the tragic, he muses on the prank he played on his science class and then just pages later, reveals that his cousins have been called to relinquish all their possessions, having been summoned east in the next transport. The diary ends with Petr's own summons to Thereisenstadt, where he would become the driving force behind the secret newspaper Vedem, and where he would continue to draw, paint, write, and read, furiously educating himself for a future he would never see. Fortunately, Petr's voice lives on in his diary, a fresh, startling, and invaluable historical document and a testament to one remarkable child's insuppressible hunger for life.

Kniha seznamuje čtenáře s deníky židovského chlapce Petra Ginze (1928-1944), které si vedl v Praze v letech 1941-1942 před svou deportací do koncentračního tábora Terezín. Předmluvu ke knize "Deník mého bratra" napsal PhDr. Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Samotné deníky jsou doprovázeny komentáři Petrovy sestry Evy (Chavy) a jejími vlastními deníky. Kniha obsahuje i výběr z Petrových literárních prací. Texty doplňují reprodukce kreseb a linorytů Petra Ginze a rodinné dobové fotografie.

Kniha seznamuje veřejnost s nově nalezenými, dosud nepublikovanými deníky židovského chlapce Petra Ginze (1928-1944), které si vedl v Praze v letech 1941-1942 před svou deportací do koncentračního tábora Terezín. Předmluvu ke knize "Deník mého bratra" napsal PhDr. Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Samotné deníky jsou uvedeny vzpomínkovým textem Petrovy sestry Evy (Chavy), dále jsou v knize publikovány výňatky terezínských deníků Petra a Evy Ginzových a výběr z Petrových literárních prací. Texty doplňují reprodukce kreseb a linorytů Petra Ginze a rodinné dobové fotografie.

Katalog stejnojmenné výstavy představuje papírové obrazy Chavy Pressburger, které podivuhodně vyjadřují skryté pocity a oživují zapomenuté vzpomínky. Tyto obrazy vznikají z různých materiálů, zejména z rostlin z vyprahlé pouště, a připomínají alchymii, v níž se autorka proměňuje a očišťuje. V posledním cyklu se vrací k nejskrytějším vzpomínkám svého dětství, kdy se narodila jako Eva Ginzová v Praze v českožidovské rodině. Její dědeček, Josef Ginz, byl antikvář a umělecké zájmy se dědily v rodině. Děti, Eva a její bratr Petr, trávily šťastné chvíle v Podolí, kde se konaly rodinné pikniky. Po okupaci se však vše změnilo; dětský svět zmizel a rodinná setkání se stala vzácností. V létě 1942 byla deportována babička a další členové rodiny, včetně Petra a Evy. Petr se stal vůdcem mladých v Terezíně, zatímco Eva si vedla deník, v němž zaznamenala poslední rozloučení s ním. Po válce zůstaly vzpomínky na šťastné dětství navždy ztraceny, ačkoliv Eva a její rodiče katastrofu přežili. Chava Pressburger se snaží odhalit tyto zapomenuté vzpomínky, které jsou skryty v hloubkách duše, a prostřednictvím přírodních materiálů a jemných barev je vrací zpět do přítomnosti, aby mohly promlouvat a přinášet usmíření.