Alena Miskova Bücher

Stimmt es, daß trotz politischer Affinität die „intellektuelle Elite“ in persönlicher Distanz zum Nationalsozialismus gestanden hat? Vertreibung, Entnazifizierung und Frontstellung gegenüber dem Kommunismus der DDR und CSSR behinderten die kritische Auseinandersetzung mit dem Verhalten der Prager Professoren während der Protektoratszeit. Die „Wende“ von 1989/90 eröffnete dann auch der tschechischen Historiographie neue Quellen, Themen und Kontaktmöglichkeiten. Die nationalsozialistische Belastung der tschechischen, jüdischen und deutschen Wissenschaftler in Prag wird in diesem Band erstmalig in größerem Umfang dargestellt. Die Leitfrage der Untersuchungen galt den Möglichkeiten, Grenzen und Versuchungen wissenschaftlichen Arbeitens während der nationalsozialistischen Diktatur. Aus welchen Motiven haben die Wissenschaftler zu Ausgrenzung, Verfolgung, Vertreibung und Vernichtung beigetragen? Wie gestaltete sich das alltägliche Zusammenleben? Welche Bedeutung besaß die deutsche Universität für das kulturelle Leben der Deutschen in der besetzten Tschechoslowakei? Welche Arbeitsbedingungen boten sich für die Tschechen nach Schließung ihrer Alma Mater? Wann und warum kam es zu einer freiwilligen Zusammenarbeit mit dem nationalsozialistischen Regime? Welche Rolle spielten Opportunismus und Karrieredenken? Steigerte sich der mindestens seit dem Ersten Weltkrieg im Bildungsbürgertum verbreitete Antisemitismus?

Josef Pfitzner, der 1901 in Petersdorf in ärmlichen Verhältnissen geboren wurde, machte eine steile Karriere, die aber schon im September 1945 am Galgen endete. Er studierte an der deutschen Universität in Prag und wurde dort auch zum Professor für osteuropäische Geschichte ernannt. Er war ein äußerst produktiver Historiker. Besonders seine Werke zum Großfürst Witold von Litauen und zum russischen Revolutionär Michail Bakunin werden heute noch zitiert. Als Rezensent und genauer Beobachter der tschechischen Historiografie gewann er die Anerkennung seiner tschechischen Kollegen. In den 1930-er Jahren entwickelte er sich jedoch zum Ideologen des Sudetendeutschtums und stellte sich in den Dienst der Sudetendeutschen Partei. Nach dem Einmarsch der deutschen Wehrmacht in Prag im März 1939 wurde er zum stellvertretenden Oberbürgermeister von Prag ernannt. In dieser Funktion verfolgte er das Ziel, aus Prag eine deutsche Stadt zu machen. Seine rücksichtslose Politik sowie seine nationalsozialistischen und antisemitischen Reden machten ihn so verhasst, dass etwa 50.000 Prager seine Hinrichtung miterleben wollten.§§Das Buch ist entstanden aus einer Zusammenarbeit mit dem Prager Masaryk-Institut.

Pestrá zmes historických údajov, osobných spomienok a dobových záberov približuje život malej obce, ktorá je jedným z najznámejších pútnických miest na Slovensku.

1. svazek: Deník Josefa Pfitznera, úřední korespondence Josefa Pfitznera s Karlem Hermannem Frankem Edice dokumentů vzniklých z činnosti sudetoněmeckého nacisty Josefa Pfitznera, který v letech 1939 až 1945 zastával v Praze funkci německého náměstka primátora. Prameny publikované v tomto svazku, tj. Pfitznerův deník z let 1944-1945 a Pfitznerova úřední korespondence s Karlem Hermannem Frankem z let 1939-1944, přinášejí nové poznatky nejen k politickým, správním, hospodářským a sociálním dějinám našeho hlavního města, nýbrž – zejména Pfitznerův deník – podávají i obraz o způsobu uvažování a ideologických náhledech nacistů v Praze. Edici provází obsáhlá úvodní studie Nacistická kariéra sudetoněmeckého historika a rejstřík osobních jmen. Edice Documenta Pragensia Monographia, sv. 11/1

Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.

Dvousvazková příručka, určená studentům středních škol a všem zájemcům o historii, navazuje na mimořádně úspěšnou učebnici Dějiny zemí Koruny české. Osvědčený autorský kolektiv v ní podává obsažnou a zasvěcenou výpověď o vývoji evropské civilizace, jejích duchovních zdrojích, politické a kulturní aktivitě, ale i o prolínání a střetání s jinými civilizačními okruhy. Snaha o nestranný a zároveň neotřelý pohled na mnohé otázky, které byly ještě donedávna nepřípustně ideologizovány, patří k největším přínosům této učebnice, jejíž první vydání bylo záhy vyprodáno a vzbudilo nemalou pozornost mezi odborníky i čtenáři.

Publikácia je o jednom z najvýznamnejších šľachtických rodov na Zemplíne. Je zameraná najmä na pôsobenie členov rodu Sztáray v Michalovciach do roku 1944 (v tomto roku opustili svoj rodový kaštieľ a Michalovce). V jednotlivých kapitolách sa spomínajú aj významní predstavitelia rodu ako rytier Albert z Michaloviec (chorvátsky bán v rokoch 1419 – 1426), Imrich Sztáray (v 18. storočí získal pre rod barónsky a grófsky titul) a Irma Sztárayová (dvorná dáma cisárovnej a uhorskej kráľovnej Alžbety Habsburskej, familiárne Sissi). Do knihy boli zaradené zaujímavé spomienky niektorých členov rodu vďaka ktorým sa čitatelia môžu dozvedieť aj o ich súkromnom živote.