Kari Hotakainen Reihenfolge der Bücher

Dystopický román Příběh Kariho Hotakainena nás uvádí do ne tak vzdálené budoucnosti, vlastně na mnoha místech světa již žité pesimistické současnosti… Ze života se díky plnohodnotné globalizaci stala jedna velká reality show s pravidly boje kdo s koho. Po vynuceném vysídlení venkova, který se změnil na rekreační zónu, přichází do města obrovské množství lidí. Jelikož bytů je i přes rozsáhlou výstavbu zoufalý nedostatek, nezbývá než příchozí dočasně ubytovávat, kde se dá — na ubytovnách, po sklepích, ve vyklizených a narychlo přizpůsobených obchodních centrech, ve stanových či kontejnerových městečkách. Spěšně ustavený tým akademicky vzdělaných lidí dostane za úkol vymyslet mechanismus, podle nějž se bude rozhodovat, kdo má nárok na dekret a kdo se i nadále bude muset spokojit s matrací v hromadném útočišti. Oním mechanismem se podle pracovní skupiny má stát „příběh“. Naději na byt bude mít jen ten, kdo přijde s co nejzajímavějším a nejbarvitějším životem. A proč zrovna příběh života? Protože v dnešním světě musí všechno mít svůj příběh. Bez pořádné storky se nedá prodat ani pár obyčejných ponožek nebo pytlík mrazených masových kuliček. Zdá se, že společnost se místo pohybu vpřed vrací tak trochu na samý začátek. Vede z bludného kruhu cesta ven? Je taková cesta vůbec možná, nebo má v sobě civilizace zabudovaný reset? Tohle je vážně zasraně dětinská doba.

Kimi Räikkönen wollte immer nur fahren, und zwar schnell. Bloß nicht lange reden. Der Finne ist berüchtigt für seinen rasanten Stil auf der Rennstrecke und seine Coolness - nicht umsonst wird er „Iceman“ genannt. Neugierige Fragen beantwortet er einfach nicht. Bis jetzt: Der Bestsellerautor Kari Hotakainen ist Kimi Räikkönen nicht von der Seite gewichen. Ob im Ferrari-Rennstall, im Kreise der Familie oder beim Jetset, überall war er mit dabei. Herausgekommen ist ein unverwechselbares Porträt, das den Menschen hinter der Fassade des kühlen Rasers und die Gepflogenheiten des Rennsports aufs Lebendigste zeigt.

Román, druhá část volné trilogie nejúspěšnějšího finského autora Kari Hotakainena, tentokrát čtenáře pozve na cestu. Příběh začíná zdánlivě jednoduše: generální ředitel významného průmyslového koncernu má krátce vystoupit v televizi a objedná si řidiče, který pracoval pro jeho otce, aby jej zavezl do hlavního města. Cesta je dlouhá, času na přemýšlení a přemítání nahlas habaděj. Jak se ředitel a jeho řidič blíží k cíli, vydáni napospas osudu a vtahováni do soukolí vzájemných vztahů, sympatií i antipatií, vykání se mění v tykání, napětí a nervozita stoupají… Kniha poukazuje na zásadní myšlenkové rozdíly mezi lidmi a vnuká nám otázky po smyslu a povaze bohatství, společenského postavení a moci. Jak je u Hotakainena zvykem, nechybí velký pozorovací talent, smysl pro humor a cynismus. Samozřejmostí je také ostrý pohled na zdánlivě neslučitelné souvislosti a tak např. švédský film Láska je láska o homosexuálním vztahu dvou dospívajících maloměstských dívek je pro jednoho zpodobněním odvahy a zbabělosti, pro druhého záminkou k manipulaci. Dojdou hlavní postavy nakonec katarze, využijí cestu ke změně svých názorů a postojů, či budou pokračovat ve vzájemném zneužívání a důrazu na vlastní zištnost? Otevřou se „božímu slovu“, nebo zůstanou uzavřeny v bezpečných hranicích svého zažitého chování? Mají vůbec nějakou šanci?

Jádro románu Role člověka tvoří vyprávění bývalé obchodnice s galanterií. Sdělovaný příběh její rodiny současně slouží jako inspirace spisovateli pozbyvšímu literární nápady: Manžel nejmladší dcery, cizinec tmavé pleti, se při práci řidiče auto­busu pere s nelítostnou místní realitou; syn předstírá, že stále pracuje v počítačové firmě, zatímco klesl na pozici opraváře počítačů; nejstarší, nejúspěšnější dcera bojuje s pocitem vyprázdněného života prosezeného na pracovních poradách. Při nečekané ráně osudu se však členové rodiny rozhodnou vzít spravedlnost do vlastních rukou… I tento román je stejně jako Hotakainenova předchozí díla dokladem velkého pozorovacího talentu autora a jeho smyslu pro humor, tón je však daleko agresivnější a cyničtější. Pokládá nám otázku: Co se vlastně stane s pravdou a co se smyšlenkou, když spisovatel slyšenou skutečnost přetvoří v literaturu? A hlavně: Jak dalece odpor proti gilotině života a snaha vyvléci se z řetězce příčin a následků závisí na vnitřní schopnosti každého člověka? A do jaké míry je toto donkichotské úsilí mařeno daností a jedinečností lidského osudu?

Zu seiner eigenen Überraschung hatte sich Antero Mokka verliebt. Normalerweise bestand sein ganzer Lebensinhalt aus seiner Arbeit als Polizist in Helsinki. Genauer gesagt aus den Verhören seiner Kunden, wie Mokka sie nannte. Als Nächste stand Leila Korhonen auf dem Programm, eine entschlossene und doch zerbrechlich wirkende Verdächtige. Mokka beschloss, gleich zu Beginn hervorzuheben, dass es bei ihm keine Privatangelegenheiten im eigentlichen Sinn gab. Schamhaftigkeit, Intimität, Privatleben waren Luxusgüter, die man an der Garderobe abgab, bevor man den Vernehmungsraum betrat. Doch Leilas Geschichte berührte ihn, und Mokka passierte etwas, mit dem er nicht mehr gerechnet hatte – er verliebte sich. 'Die Leichtsinnigen' ist ein skurriler, von großer Komik durchzogener Roman über Sex, Einsamkeit, Pornografie und das unersetzliche Glück der Liebe.

Román Chrám svatého Izáka zastihuje dva muže -otce a syna -na cestě k vzájemnému pochopení, která trvá již bezmála čtyřicet let. Ovdovělý muž prodělá mozkovou příhodu a v nemocnici se jen obtížně zotavuje -mysl se mu vrací zmateně, s bolestnými vzpomínkami, a blízkost smrti v něm probouzí touhu sblížit se se synem, s nímž se v den manželčina pohřbu definitivně rozešel kvůli názorům na Boha a víru. Syn pracuje jako zlatič na kupoli chrámu svatého Izáka v Pe­trohradu, kde vrcholí přípravy na velkolepé oslavy tří set let od založení města. A právě do Putinovy říše se otec vydá, aby se ještě jednou jako zapřisáhlý ateista pokusil přesvědčit syna o své pravdě...

Roman de société. Roman psychologique (intime).