Vlastimil Maršíček Reihenfolge der Bücher

Vlastimil Maršíček, spisovatel, literární publicista a překladatel, strávil téměř dvacet let jako tajemník v sekretariátu přednormalizačního Svazu českých spisovatelů. Jeho zkušenosti mu umožnily blízký kontakt s mnoha domácími i zahraničními autory, což se odráží v jeho vzpomínkách. Tyto vzpomínky, nyní publikované, zahrnují i kontroverzní "heslo" Vítězslava Nezvala, které vzbudilo pozornost. Maršíček se věnoval významným osobnostem české literatury, jako jsou Holan, Skácel, Kainar, Seifert, Aškenázy, Pujmanová a další, včetně postav, které se později staly notoricky známými, jako Jan Pilař. Jeho hesla neslouží k hodnocení jednotlivců ani nejsou biografickými soupisy, ale spíše svěžími a poutavými příběhy plnými anekdot a bolestných momentů. Maršíček se nebojí odhalit lidské slabosti autorů, jejichž osudy byly dosud známy jen v idealizované podobě. Tato publikace osloví každého milovníka literatury svou podstatou a je doplněna unikátní fotografickou přílohou.

Příhody rodiny světlušek inspirované Karafiátovými broučky.

Cyklus básní zhudebnil E. Hradecký. Sbírka básní a notová příloha cyklu písní pro zpěv a klavír.

Výbor ze dvou básníků tzv. zářijové literatury, reagující na potlačené protifašistické povstání, po němž následovala bratrovražedná válka a bílý teror. Výbor přeložili Vlastimil Maršíček za spolupráce Jany Markové a vynikající doslov napsala Dana Hronková. Kolibří vydání, bibliofilie.

Jímavě prosté verše a myšlenkově vytříbené eseje "apoštola kubánské revoluce", novináře a spisovatele Josého Martího.

Román z období Slovenského národního povstání přibližuje jeho atmosféru prostřednictvím osudů psychicky a fyzicky dospívajícího chlapce. Ze slovenštiny přeložili Vlastimil Maršíček a Magda Váňová. 1. vydání.

Jedná se o vybraný soubor básní bulharsko-makedonského autora, ktervý vychází ze skutečných zážitků. Jedná se o válečnou, revoluční poezii. Básně jsou antipolem pozůstatku symbolusmu. Jsou v nich mlhavé abstrakce, prudké kontrasty, napjatý expresivní text. Ukazuje v nich jak je svět opravdový, drsný, vnějšími formami antiestetický. Mluví z něj majestát dělnické třídy, je v něm vzrušení doby, o dějinách budoucnosti a minulosti. Mám svojí vlast Mám svojí vlast - a nad tou ve dne modravá obloha se naklání. Večerní lampiony hvědné zhasání nad ní zrána svítání. Když se však v noci vracím tiše ve stínu mlčících střech bez světel, cítím, jak u mé rodné chýše v tmě na srdce mně míří nepřítel. Ty, maminko, vždy učilas mě, abych měl každého jak tebe rád. Rád bych miloval, matko šťastně - kdybych byl svobodný a neměl hlad.

Známý autor dětské literatury učí děti formou jednoduchých říkanek radovat se z tak prostých věcí, jako je kupa písku, sněhulák, papírový drak, švihadlo nebo vodní mlýnek, dále líčí rozkoš jízdy vlakem, koupání v rybníku, seznamuje s květinami, nabádá, jak sbírat houby, ale takévaruje před ohnivým hadem - požárem. Text je provázen nápaditými ilustracemi.