Antonín Doležal Bücher







Pierre de la Ravel : pařížský porodník
- 416 Seiten
- 15 Lesestunden
Životopis fiktivního francouzského porodníka situovaný do Paříže 18. století přibližuje úroveň porodnictví a potíže lékařů, kteří se snažili uplatnit vědecký pokrok. Porodníci vytvořili "republiku vzdělanců", kde se vzájemně znali, diskutovali a překládali své knihy. V oboru, který byl dlouho pozadu, nastala revoluce využívající poznatků fyziky, anatomie a fyziologie. Porodnictví se jako první lékařský obor oprostilo od zaostalosti a stalo se vědou. Příběh chirurga a porodníka Pierre de la Ravela uvádí čtenáře do této dramatické doby. Autenticita je podložena autorovými hlubokými znalostmi dobové lékařské literatury. Historická literatura často zahrnuje tyrany, politiky či umělce, ale medicína zůstává opomíjena. Čtenář může být překvapen lékařským naturalismem a drastičností popisovaných událostí, které skutečně odrážejí hrůzné reality doby. Autor přináší obraz pokroku, který se rodí v bolestech, a jeho román je poctou tisícům neznámých hrdinů, kteří se milovali, trápili a oddávali se nejkrásnějšímu lidskému povolání.
Dějiny klasické anatomie
- 736 Seiten
- 26 Lesestunden
Tato kniha je první českou monografií o dějinách klasické anatomie, jejímž autorem je prof. MUDr. Antonín Doležal Dr.Sc. Publikace má 736 stran, více než 500 ilustrací a bibliografii s 431 položkami, rozdělenou do 85 kapitol. Sleduje vývoj anatomie od starověku do počátku 20. století a zkoumá 316 osobností, které přispěly k zásadním anatomickým objevům. Autor chápe dějiny anatomie jako součást přírodních a technických věd v kontextu medicíny, přičemž se vrací k původním pramenům namísto přebírání hodnocení z jiných historických děl. Důraz je kladen na odkazy Aristotela, Galéna, arabských a hebrejských učenců, školy v Salernu a restaurátorů anatomie, jako byl Berengarius. Kriticky hodnotí také činnost katolické církve ohledně pitev. Zvláštní pozornost věnuje Vesaliovi a dalším významným osobnostem. Autor zkoumá souvislosti mezi vývojem anatomie a vědními disciplínami, sociálními strukturami a ideologiemi. Publikace ukazuje, že cesta od objevu k praktické aplikaci je dlouhodobý proces, a zdůrazňuje význam pitev a vlivné osobnosti patologické anatomie.
Právní odpovědnost a právní vztahy v porodnictví
- 231 Seiten
- 9 Lesestunden
V posledních dvaceti letech se v souvislosti se společenskými změnami a vývojem medicíny dostaly právní odpovědnost a právní vztahy v porodnictví do popředí zájmu nejen lékařů a právníků, ale i široké veřejnosti. Pro zvláštní postavení oboru bezprostředně se dotýkajícího lidské reprodukce a pro závažnost problematiky se nakladatelství rozhodlo požádat dva přední odborníky z oblasti práva i porodnictví, aby zpracovali samostatnou publikaci, která se bude z širšího hlediska zabývat explicitně právní odpovědností a právními vztahy v porodnictví. Publikace je svým zaměřením určena nejen porodníkům, gynekologům a právníkům, ale i všem zainteresovaným odborníkům.
Kapitoly z dějin klasické anatomie I
- 192 Seiten
- 7 Lesestunden
Anatomické poznatky se tvoří již přes 2000 let, publikace se zabývá antickými počátky oboru, sleduje klíčové osobnosti působící v Egyptě, Řecku a Římě. Zachované anatomické dílo geniálního Galéna založené na poznatcích u zvířat se stalo pilířem pro udržovatele antických poznatků v arabských zemích, pro školu salernskou a středověké evropské anatomy. Mezi obnoviteli anatomie a průkopníky lidských pitev po tisíciletém přerušení působili méně známí anatomové: Mondino dei Liuzzi, Gabriele Zerbi, Niccolo Massa, Jacobo Berengario a další. Do anatomických studií se zapojují výtvarní umělci: Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Albrecht Dürer. Pojednávané období završuje vynikající dílo z raného novověku, které vytvořil Andreas Vesalius, který je kriticky srovnáván s Galénem. Autory dělí cca 1300 let. Práce vychází převážně z excerpcí a hodnocení přístupných děl v latinském jazyce, dokládá spolu s ilustracemi v tomto období postupné předávání a zdokonalování poznatků klasické anatomie – základu pro rozvoj vědecké medicíny.
Paměti porodníka
- 462 Seiten
- 17 Lesestunden
Paměti jednoho z nejznámějších českých porodníků posledního půlstoletí jsou fascinujícím pohledem na vývoj české medicíny i české společnosti od 2.světové války až do současnosti.
Přední český lékař napsal čtivou publikaci o vývoji babictví (porodnictví) od pravěku po současnost. Popisuje otřesné poměry a metody, které převládaly v medicíně středověku a raného novověku a podrobně líčí nástup prvních vědeckých postupů v porodnictví. Publikace je doplněna rozsáhlým přehledem české i zahraniční literatury.
Lékařský dekameron je kniha se stovkou příběhů o lékařích, sestrách i pacientech. A proč dekameron? Stejně jako u Boccaccia je v ní 100 příběhů, ale na rozdíl od díla geniálního renesančního spisovatele, kde jde o příběhy fiktivní, v Doležalově Lékařském dekameronu jde o příběhy skutečné, pouze jména jsou někde pozměněna. Příběhy se odehrávají v rozmezí od 40. let 20. století až do doby nedávno minulé. Podobně jako u Boccaccia, také Doležalovu vyprávění dominují vztahy mezi muži a ženami, v prvním plánu často láska a sex, v druhém pak hluboká moudrost, která strhujícím způsobem otevírá psychologické hlubiny lidské sexuality i pohled do duše lékaře. A v pozadí příběhů, tu zábavných či pikantních, jinde vážných či poněkud drsných, se vždy jako červená nit táhne obdiv a úcta k lékařskému povolání se všemi jeho radostmi a strastmi. Příběhy anekdotické povahy jsou zde nenásilně prokládány úvahami filozofickými, přírodovědeckými, psychologickými a sociologickými. Knížka zcela jistě pobaví, ale pozornému čtenáři poskytne i dostatek podnětů k přemýšlení nad sebou samým, jeho bližními a celým světem a děním kolem nás.
Lékařský slang a úsloví
- 162 Seiten
- 6 Lesestunden
Jedním z důležitých nástrojů lékařského povolání je specifický jazyk, sloužící komunikaci uvnitř oboru, jazyk, který má za sebou tisíciletou historii. Je nesmírně bohatý, jeho prameny sahají vesměs do starého Řecka a Říma. Lékařská terminologie je vlastně hlavním odkazem starověké medicíny. Lékařskou mluvu neoficiální jsem několik let sbíral od kolegů. Myslím, že převážná většina je zachycena. Slangové výrazy přispívají k urychlení informačního toku. Vulgární slova nejsou oplzlá, jsou jen věcná. V medicíně mají tato slova osvobozující úlevný charakter, jsou to ventily, sestupujeme jimi skutečně na existencionální bazál našeho světa. Rozhodl jsem se vše sepsat jako dokument o naší řeči a ukázat, jak mluva lidová zasahuje medicínu a opačně. Autor
Zakázaná slova
Aneb, (Ne)pikantní jazykověda
O zakázaných slovech se moc nepíše, ale tahle publikace se zabývá úmyslně právě jimi.



