Ralf Dahrendorf Reihenfolge der Bücher

In glänzenden Analysen stellt Ralf Dahrendorf dar, welche Gefahren der liberalen Ordnung in den demokratisch verfaßten Staaten drohen und welche Hindernisse ihrer Etablierung in Ländern im Wege stehen, die sie kaum oder nie gekannt haben. In den westlichen Demokratien ist die Freiheit durch die demokratischer Willensbildung entzogene Globalisierung und den neuen illiberalen Regionalismus bedroht, aber auch gefährdet duch einen politischen Autoritarismus und sein Pendant, die Apathie der Bürger. In der postkommunistischen Welt können die gerade zur Demokratie Bekehrten an ihr schon wieder zu zweifeln beginnen, weil der Wohlstand, den man mit einer demokratisschen Verfassung verschwistert glaubt, sich nicht einstellen will. In den Ländern der "Dritten Welt" schließlich können gerade die Modernisierungsprozesse mit ihren großen Verheißungen und kleinen Fortschritten gefährliche Gegenbewegungen bis hin zum religiösen Fundamentalismus und zum Terrorismus auslösen. Hier ist ein Buch entstanden, das von der wissenschaftlichen Kompetenz der Soziologen und der praktischen Erfahrung des Politikers lebt, präzise in seiner Analyse, unbestechlich in seinem Urteil, mutig in seinen Empfehlungen für einen Weg aus der Krise. Gerade weil Ralf Dahrendorf sich und seinen Lesern nichts vormacht, haben seine Ratschläge Gewicht. Es gibt derzeit kein anderes Buch, das so überzeugend eine Politik der Freiheit für das 21. Jahrhundert entwirft.

The book presents Ralf Dahrendorf's influential Reith Lectures, focusing on the concept of new liberty and the need to adapt liberalism to address modern societal challenges. Through insightful exploration, Dahrendorf engages with contemporary issues, aiming to reshape liberal thought for a changing world.

The collection features ten essays exploring critical intersections of sociology and social philosophy, showcasing the author's profound understanding of historical context and political analysis. Originally published in 1968, these works reflect significant sociological insights and engage with pressing societal issues, highlighting the author's status as a prominent European theorist.

The book presents a groundbreaking theory of conflict within industrial society, developed through comprehensive analyses of various social phenomena. It explores the dynamics of social interactions and conflicts, offering insights into the underlying mechanisms that drive these issues. Originally published in 1959, it serves as a significant contribution to the understanding of societal structures and conflicts.

Ralf Dahrendorf lotet in diesem Band eine Fülle von beispielhaften Biographien aus, um die Ursachen für die Unversuchbarkeit des liberalen Geistes freizulegen: Karl Popper, Isaiah Berlin, Raymond Aron und Norberto Bobbio, Hannah Arendt, Theodor W. Adorno und George Orwell treten auf - aber auch kontrastierende Persönlichkeiten wie Martin Heidegger und Ernst Jünger, Jean-Paul Sartre, Manès Sperber, Arthur Koestler oder Georg Lukács. "Ralf Dahrendorf zeichnet das Porträt einer Generation von Intellektuellen, die der totalitären Versuchung widerstanden." Die Zeit "Eine Erkundungsreise zu den Quellen des liberalen Geistes." Hermann Glaser, Das Parlament "Es liegt etwas Tröstliches darin, dass Dahrendorf gezeigt hat, wie man im Rückblick auf das schreckliche 20. Jahrhundert auch ein Buch über den Anstand schreiben kann." Wolf Lepenies, Die Welt

Světově známý sociolog, novinář a politik se vrací ke svému dětství a k začátkům své novinářské, vědecké i politické kariéry. Nejedná se o klasickou autobiografii nejen proto, že vyprávění končí ještě před autorovým věkem třiceti lety, ale také protože se Dahrendorf nesnaží svůj život podávat jako jeden souvislý příběh, jehož jednotlivé kapitoly na sebe harmonicky navazují. Dahrendorf, který strávil velkou část života v anglosaském prostředí, pochází z významné hamburské sociálnědemokratické rodiny. Velkou část knihy věnuje právě svým německým kořenům, otci, který byl poslancem říšského sněmu, odpůrcem a vězněm nacistického režimu a posléze významným politikem poválečného Německa, a svému mládí v pohnutých třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Prozrazuje ale rovněž mnohé ze zákulisí univerzitního a politického života prvního desetiletí západoněmeckého státu, tedy života, jehož se sám velice aktivně účastnil. Přes záměrně mozaikovitý charakter Dahrendorfových vzpomínek se jedná o strhující vyprávění, v němž nechybí vážné momenty (včetně těch, kdy jde doslova o život), a autor čtenáře na mnoha místech překvapí schopností sebeironie a anglickým humorem.

Autor v knize zkoumá, jak se chovali intelektuálové v době totalitních režimů 20. století, vystaveni pokoušení nacismu a komunismu. Tak jako všichni lidé mají i veřejně činní vzdělanci na vybranou – podlehnout svodům a připojit se k mocným, ať už z přesvědčení, nebo z oportunismu a kariérismu, anebo lákavé píšťalce nesvobody odolat. Dahrendorf si pro svou studii zvolil generaci narozenou v letech 1900–1910 a ptá se, jaké kvality museli tito lidé mít, že dokázali v čase nesvobody odolat. K takovým osobnostem s čistým štítem patří pro Dahrendorfa ve zkoumané generaci Raymond Aaron, Isaiah Berlin, Karl Popper, Norberto Bobbio, Jan Patočka, Teodor W. Adorno, Hannah Arendtová, Theodor Eschenburg. Tyto osobnosti autor považuje za nezpochybnitelné členy jím stvořené Societas Erasmiana, tedy intelektuálů jdoucích ve šlépějích humanisty Erasma Rotterdamského (1465–1536). V knize najdeme i portréty „kandidátů“ této společnosti, Dolfa Sternbergera, Sebastiana Haffnera, Gola Manna, Marion Dönhoffové a Ernsta Glaesera, ovšem opominutí nejsou ani tzv. „zahraniční členové“, tedy ti, kteří osobně v diktatuře nežili, ale velmi jasně ji dokázali popsat, například George Orwell. A pak jsou podrobeni zkoumání „odmítnutí kandidáti“ – Jean-Paul Sartre, Robert Havemann. Je to zkoumání zasvěcené, poučné a poutavé.

Nastínění současných problémů světových dějin Autor, žijící a působící dnes ve Velké Británii, náleží k nejvýznačnějším politologům současnosti. Je reprezentantem jejích liberálních proudů. V této knize se zabývá dosud teoreticky nezpracovaným obdobím dějin nejnovějších - totiž obdobím pádu komunistického bloku po tažení proti Iráku. Berlínská zeď a její odstranění slouží mu jako symbol této hluboké proměny. Vedle pádu komunismu považuje za význačný faktor určující současné dějiny též rozvoj islamismu a konfrontaci Západu s ním. Široká informovanost a vhled do hloubky problémů současného světa charakterizují soubor těchto studií, jejichž společné vydání se stalo událostí pro všechen západní svět, jak se to projevilo v řadě vydání v nejrůznějších jazycích.

Autor se zamýšlí nad hrozbami a nebezpečími, jimž jsou vystaveny moderní liberální demokracie a které vyplývají ze soudobých procesů "globalizace " ekonomiky a politiky, z "modernizace" společnosti a kultury a z "europeizace" původně rozděleného kontinentu. Ptá se, jak lze zachovat či zavést svobodu v dnešním nepřehledném a rozkolísaném světě, kde se kromě jiného rozmáhá regionalismus, nacionalismus a separatismus, kde převládá sklon k politickému autoritářství a apatii občanů a kde dochází k postmoderní relativizaci mravních norem a tradovaných institucí.

Warum sind viele Intellektuelle des 20. Jahrhunderts dem Faschismus und Kommunismus verfallen? Die Antworten reichen von Opportunismus bis Idealismus. Doch es stellt sich auch die Frage, warum einige der Unfreiheit widerstanden haben. Ralf Dahrendorf untersucht in seinem neuen Werk zahlreiche Biographien, um die Gründe für die Unversuchbarkeit des liberalen Geistes zu ergründen. Er beleuchtet Persönlichkeiten wie Karl Popper, Isaiah Berlin, Hannah Arendt und George Orwell, kontrastiert mit Figuren wie Martin Heidegger und Jean-Paul Sartre. Das Ergebnis ist eine Tugendlehre der Freiheit, die zeitlos gültig ist. Erasmus von Rotterdam wird als Prototyp der „Erasmus-Menschen“ dargestellt, deren Geisteshaltung weder innere Emigration noch aktiven Widerstand zulässt, aber durch „engagierte Beobachtung“ und leidenschaftliche Vernunft einen Kompass bietet, der sie durch herausfordernde Zeiten navigiert. Dahrendorf geht über eine bloße historische Analyse hinaus; seine brillante Betrachtung des „liberal mind“ entwickelt sich zu einer politischen Ethik, die nicht nur für Intellektuelle von Bedeutung ist.