Karel Sabina Bücher

Komická zpěvohra o třech jednáních na slova Karla Sabiny. Obsahuje klavírní úpravu skladatele s notací a doprovodným textem K.Sabiny, komplet, předehru upravil Jindřich Káan.

Lyrika is a collection of poetry by Czech writer Karel Sabina. This particular edition of the book includes an introduction by Milos Marten. The poetry explores themes such as nature, love, and spirituality in a way that is both heartfelt and introspective. This is a great read for anyone looking to delve into Czech poetry.

Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813-1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862). Jejich spojnicí je především téma - ve všech případech se jedná o historické prózy, které se odehrávají v Čechách na přelomu 16. a 17. století. Spojuje je ale také fakt, že českému čtenáři zůstaly do dnešní doby takřka utajeny. Vycházely pouze na pokračování v dobových novinách a časopisech nebo jako přívazek ke knize jiného autora. Jejich společné vydání, opírající se o moderní ediční zásady, především akcentuje základ Sabinovy tvůrčí metody, která důsledně hledá oporu v historických faktech a dokumentech. Odhaluje však také dosud neznámou, čtenářsky atraktivní polohu Sabinova romantického vypravěčství a současně připomíná jeho schopnost zobrazit i v historické beletrii beznaděj moderní lidské existence.

Původní román z nejnovějších časů. Ediční příprava a komentář Michal Charypar a Lenka Kusáková.

Výbor obsahuje Sabinovy kritické práce z 30. až 60. let 19. století. První část (z let 1835-1847) je poznamenána tehdejším revolučně romantickým chápáním pokroku. Články druhého úseku, psané v revolučních letech 1848-49, bojují za zdemokratizování literatury. Úvahy z let 1857-1864 propagují především tendence národně výchovné. V samostatném oddílu jsou zařazeny tři Sabinovy práce k teorii literárních dějin. Další skupinu tvoří „literární obrazy a podobizny“, které obsahuji mj. dva portréty Karla Hynka Máchy. Výbor uzavírají tři studie o divadle.

Tři novely vybrané z rozsáhlého a různorodého díla Karla Sabiny (1813–1877) přibližují dnešnímu čtenáři autorův tvůrčí vývoj a rovněž poukazují na jeho nezanedbatelný vliv na formování české literatury v její tematické i žánrové rozmanitosti. Svazek otevírá předbřeznová novela Ervín (1836, upraveno 1845), modelová próza českého romantismu. Vesničané (1847) pak představují první z pokusů o realistické zobrazení jinak převážně idealizovaného českého venkova. V závěrečném, umělecky patrně nejzdařilejším díle Oživené hroby (1870) Sabina střízlivě, kriticky i sebekriticky konfrontoval názory a ideály účastníků evropského revolučního dění čtyřicátých let a bryskní pointou zhodnotil výsledky úsilí a činů své generace. Připojena je i časopisecká verze této novely, nazvaná Hroby živoucích (1863), a komentovaný soupis evidovaných vydání. Edici k vydání připravila a komentář napsala Petra Hesová.

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů. Trojice romantických novel, zahrnutých do tohoto svazku, hledá zdroje národní identity v dávné minulosti, v mytických osobnostech a činech, které rozhodovaly o podobě českého světa. Josef Linda vyhrotil v Záři nad pohanstvem střet Boleslava a Václava jako zápas mezi tradiční, pohanskou a moderní, křesťanskou orientací společnosti. Karel Sabina v Čechovi zobrazil formování národního vědomí na cestě mezi starou východní vlastí a novým domovem v Čechách. A Josef Jiří Kolár se ve fantastické vizi své Libuše v Americe pokusil oživit zestárlý národ jeho přenesením ještě dál na západ, do travnatých planin Nového světa. Erbovní postavy národní minulosti, svatý Václav, Čech a Libuše, tu tedy nejsou jen vzory – stávají se spíše protagonisty stálého boje mezi starým a novým, hrdiny věčného tázání a snahy o definici národa v proměňujícím se světě.

Romantická novela, která svým melancholickým laděním připomíná tvorbu K. H. Máchy a některé byronovské prózy. Sabinova prvotina přispívá nejen k širšímu poznání samotného autora, ale je i dokladem tzv. frenetického žánru v české literatuře, který navazoval na anglický gotický román.

Jedná se částečně o autobiografický román, ve kterém autor popisuje i své zkušenosti z olomouckého žaláře, kam byl odsouzen na osmnáct let za protirakouský odboj. Kniha popisuje osudy několika politických vězňů různých národností, kteří tráví čas za mřížemi přemýšlením o útěku, vyprávěním si různých životních příběhů a rozborem společenské situace. Ale nejde jen o ponurý popis tehdejších kriminálů. Román má jistou nerudovskou lehkost a mnoho situací rozebírá s ironickým přimhouřením oka.