Lubomír Dorůžka Reihenfolge der Bücher

spisy 32a korespondence 2a. Korespondence J. Škvoreckého a L. Dorůžky ze tří let po sametové revoluci osvětluje a připomíná mnohé události porevolučního dění, události literární, kulturní i politické.

Slavná povídka z Fitzgeraldovy knihy Příběhy jazzového věku. Dva vojáci, kteří se právě vrátili z bojiště první světové války, se omylem dostanou na studentský ples v New Yorku, kde vnesou nečekaný rozruch do milostných vztahů. Počáteční úspěchy zmaří vojákům přílišná konzumace alkoholu. Dvojjazyčné, anglicko-české vydání s jazykovým a gramatickým komentářem pod čarou. Pro středně pokročilé.

Bilingvní vydání tří skvělých povídek známého amerického spisovatele, představitele "ztracené generace" a jazzového věku, které s humornou nadsázkou vyprávějí příběhy o bohatství a moci.

Ellery Queen investigates a series of bizarre murders that lead to a mysterious religious cult “Crucifixion on Christmas Day.” That’s what the newspapers report when a small-town schoolteacher is discovered dead, beheaded, and tied to a T-shaped cross on December 25th. It’s a murder bizarre enough to pique Ellery Queen’s interest — and intriguing enough to lure him to the West Virginia village where it occurred to take a closer look. But when he arrives, Queen is met with too few clues and too little evidence to produce a satisfactory verdict, even for a master sleuth such as himself, and so returns home to New York defeated. The yuletide gore is a distant memory when the next such murder occurs, identical in every way, but now the location has moved to Long Island. When Ellery Queen learns that the sun-worshipping nudist cult he encountered down south has made the same relocation, it becomes clear that the group and the killings must be intertwined. But then several more crucifixion murders follow, drawing Queen deeper into a tangled and eerie puzzle unlike anything he’s encountered before. It will take all of his powers of deduction to uncover the killer. Reissued for the first time in decades, The Egyptian Cross Mystery is a “fair play” puzzle in which the readers have all the clues necessary to solve the mystery themselves. It is the fifth of Ellery Queen’s cases, which may be enjoyed in any order.

Kniha, která vychází jako 32. titul Spisů Josefa Škvoreckého, obsahuje dopisy, které si Škvorecký v letech 1968-1989 vyměnil se svým přítelem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Oproti prvnímu svazku jejich korespondence, který postihl období vojenské služby na počátku padesátých let a prvních kroků v různých zaměstnáních, se situace nyní významně proměnila. Josef Škvorecký na prahu normalizace odchází do kanadského exilu, zatímco Dorůžka zůstává v Praze. Jeho zaměstnání v hudebním nakladatelství Supraphon mu však umožňuje časté cesty na Západ, odkud vede se Škvoreckým bohatou korespondenci, odkud si domů vozí knížky vydané v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ale současně Škvoreckému zprostředkovává informace o dění doma (velmi podrobně zejména v souvislosti s případem kriminalizace činnosti Jazzové sekce). Dopisovat si mohou i v době, kdy Dorůžka necestuje: za tím účelem mají postupně zřízeno několik krycích adres v Kanadě i Spojených státech. A tak kniha přináší i dopisy, které Dorůžka píše fiktivnímu americkému laborantovi z nemocnice v New Yorku či mladičké Kanaďance z Willowdale, která je sice po praprarodičích Češka, ale jejich jazyk už dávno neovládá. Zásluhou těchto dopisů získává kniha i pozoruhodné beletristické prvky, které prozrazují, že navzdory tíživým okolnostem i praktickým důvodům přechodné změny identity se autoři uvnitř svého letitého přátelství uměli i pobavit.

Nová kniha zakladatele moderní české hudební publicistiky Lubomíra Dorůžky (* 1924) navazuje na jeho knihu Český jazz mezi tanky a klíči 1968-1989. Věnuje se jednak významným zahraničním osobnostem, které v současném jazzu určují vývoj, a především pak českému jazzu po roce 1989. Dorůžka do současného kontextu zasazuje tvorbu starší generace Emila Viklického, Milana Svobody a Jiřího Stivína a srovnává ji s nejpozoruhodnějšími osobnostmi současného mladého jazzu: varhaníkem Ondřejem Pivcem, klavíristkou Beatou Hlavenkovou, kontrabasistou Jaromírem Honzákem a mnoha dalšími. Díky vědomí souvislostí a neobvyklé erudici a rozhledu zde Lubomír Dorůžka s přesností historika a jedinečným osobním vkladem mapuje vývoj tuzemské hudby, rozkrývá její inspirace, nachází styčné body s minulostí a přitom nezapomíná ani na ekonomickou stránku věci či na poslední vývoj na klubové a festivalové scéně . Ve svých šestaosmdesáti letech tak předkládá čtenářům nejucelenější mozaiku současného českého jazzu, jaká v naší polistopadové hudební publicistice vznikla.

Svazkem Psaní, jazz a bláto v pásech se k edici Škvoreckého Spisů připojuje volná řada autorovy korespondence. Zahajujeme ji dopisy, které si Josef Škvorecký v letech 1950-1960 vyměnil s jedním ze svých nejlepších přátel Lubomírem Dorůžkou. Korespondence zprostředkovává okolnosti vzniku prvních Škvoreckého próz, první neveřejné ohlasy jeho slavného románu Zbabělci, tehdy existujícího zatím jen v prvním strojopisném opisu, a zachycuje i dobu Škvoreckého vojenské služby, jejíž líčení se poněkud liší od příběhů zahrnutých do románu Tankový prapor.

Podtitul: Dívka k rytmu zrozená Publikace je věnovaná Ince Zemánkové, jedné z našich nejpopulárnějších swingových zpěvaček první poloviny čtyřicátých let 20. století. Spisovatel a všestranný humorista Ondřej Suchý představuje osobitý portrét první dámy českého swingu, známé interpretky slavné písně Slunečnice z české filmové komedie Hotel Modrá hvězda. Zemánková mj. propůjčovala svůj velmi zvláštní nosově zabarvený hlas herečkám Věře Ferbasové a Nataše Gollové v řadě českých filmů. Zákazy veřejného vystupování prožila "královna swingu" nejen v době fašismu, ale i v padesátých letech, kdy měla zákaz zpívat na významnějších veřejných akcích, protože podle tehdejší komise nebyl její projev a styl žádoucí pro socialistickou kulturu. Pro své "zápaďácké manýry" byla natolik nežádoucí, že takřka deset let pracovala jako traktoristka. Přesto později byla úspěšná v Polsku či na Slovensku a nahrávky, které natočila v polském rozhlase, jí otevřely cestu do dalších evropských rádií - včetně BBC. Tento úspěch jí pomohl k dlouhodobým angažmá ve Švýcarsku, Německu a ve Francii. Před domácí publikum se mohla vrátit až začátkem sedmdesátých let.

Spisovatel napsal za svého života na 160 povídek - Bláznivá neděle kombinuje klíčové práce s texty překládanými do češtiny vůbec poprvé. Fitzgerald se v nich znovu pokouší zachytit dobovou atmosféru, odbourává předsudky americké společnosti a zachycuje hollywoodské prostředí, které tak dobře znal a ve kterém se na sklonku svého života pohyboval. Svazek, jehož editorem je známý překladatel a hudební publicista Lubomír Dorůžka, jistě potěší všechny čtenáře, kteří si věhlasného autora oblíbili.

Po knihách Panoráma paměti a Český jazz mezi tanky a klíči 1968-1989 vydává nakladatelství Torst již třetí knihu historika jazzové hudby, hudebního publicisty a překladatele Lubomíra Dorůžky. Autor se v ní v krátkých textech vrací ke svým dosud nezaznamenaným vzpomínkám a v čtenářsky přitažlivých, živých textech mísí záznamy snů, úvahy, historky a postřehy ze světa populární hudby, jazzu i celé české společnosti za dobu posledních šedesáti let.