Marie Klečacká Beyly Bücher

Memoáry francouzské lékařky českého původu se zařazují do tradice „vzpomínek lékařů“, jejíž kořeny sahají až k Thomayerovi a Vondráčkovi. Autorčiny životní příběhy jsou poznamenány tragédií moderní doby – emigrací a nemožností žít ve vlastní zemi. Tyto vzpomínky, inspirované nerudovskou aluzí, se zaměřují na setkání a střety s významnými osobnostmi, jako jsou přední představitelé české medicíny, Jan Werich, překladatelka Zdena Wattersonová a filosofové Karel Kosík a Milan Machovec. Ústřední postavou se stává básník a filosof Zbyněk Fišer, známý jako Egon Bondy, legenda českého undergroundu, jehož důvěrnicí byla autorka po mnoho let. O jeho životě a díle podává osobité svědectví, které se vyhýbá idealizaci i jednostrannému odsudku, a je podloženo citacemi z jeho dopisů. Svět českého disentu, Charty 77 a „podzemní kultury“ je zkoumán skrze setkání s Bondym, včetně autorčina pohledu na jeho vztah s Václavem Havlem. Autorka rovněž přináší silně subjektivní a kritické glosy k politickému a společenskému dění v Československu a Francii po roce 1989, stejně jako reflexe z cest po Evropě, zejména z návštěv postsovětského Ruska.

Die „Armada der letzten Chance“, eine Flotte aus rostigen Schiffen mit einer Million verhungernder Inder an Bord sticht in See, um im reichen Europa Rettung und eine neue Heimat zu suchen. Sie bildet die Vorhut weiterer unzähliger Massen aus der Dritten Welt, die denselben Weg aus dem Elend wählen werden. Das realitätsblind gewordene Abendland reagiert auf diese drohende, waffenlose Invasion mit einem utopisch-humanitären Taumel, der letztlich seinen Untergang zur Folge hat: innerlich zerfressen von Selbstverachtung, schlechtem Gewissen und schwindendem Selbstbehauptungswillen ist der europäische Kontinent nicht mehr imstande, das Eigene zu verteidigen. Der legendäre, bitterböse, prophetische Kultroman von Jean Raspail aus dem Jahr 1973, in Frankreich ein bis heute vieldiskutierter Bestseller. Die über das Mittelmeer verlaufenden Schlepperrouten und die Bilder überfüllter Boote, die „Willkommenskultur“, die keine persönliche, sondern eine institutionell-opportune ist - all das ist im Heerlager der Heiligen dystopisch vorweggenommen und in Szenen von starker Präsenz umgesetzt. Raspails Roman war in Deutschland lange vergriffen und ist nun endlich wieder erhältlich - in einer neuen, erstmals vollständigen Übersetzung von Martin Lichtmesz.