Spolu s hospodářským rozkvětem Moravské Ostravy v druhé polovině 19. století sílila potřeba kulturního vyžití obyvatel Ostravy. Zastupitelé města se zasazovali o výstavbu kamenného divadla, neboť do té doby Ostravané navštěvovali divadlo v blízké Opavě nebo byli odkázáni na představení, která se konala pod střechami národních domů. K realizaci této myšlenky došlo až na počátku 20. století. Kniha pojednává o vzniku a vývoji německého a českého divadla v Ostravě od jejich založení až po konec 2. sv. války.
Město Ostrava ve spolupráci s tamním archivem vydalo knihu, na níž se podíleli sami místní obyvatelé. Pro snímky vypovídající o sto letech slezské metropole totiž archiváři nesáhli do depozitářů, ale požádali veřejnost, aby do publikace Století objektivem Ostravanů zapůjčila fotografiez rodinných alb. -- Vedle snímků zachycujících zásadní události, jako pohled na srpnovou okupaci v ulicích Ostravy či návštěv prezidentů T.G. Masaryka a Edvarda Beneše, přispěli lidé i fotografiemi běžného života obyvatel města
Novoroční projevy, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století a slovníky argotu jsou texty, které analyzuje monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradiční historické sémantiky, které jsou využitelné pro historickosémantickou analýzu a textologii. Prostřednictvím témat a sond s heuristickým charakterem naznačuje možné cesty k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu.
Prezentovaný přístup k historickosémantické analýze nabízí širokou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, přes využívání korpusů definovaných žánrovými a časovými kritérii, až po aplikaci kvantitativnělingvistických metod (analýza tematické koncentrace, měření podobnosti/rozdílnosti tematických slov, sledování asociací a frekvenční analýzy). Metodologická pestrost koresponduje s tematickým rozptylem, který je dán různými badatelskými zaměřeními členů autorského kolektivu, zahrnujícího kvantitativního lingvistu, onomastika, literární historičku, historičku sociálních dějin a lexikoložku specializující se na sociolekty.
