Petra Procházková Bücher

Mit «Tschechisch für absolute Anfänger» legt Petra Prochazkova ein praktisches, einbändiges Lehrwerk vor, das den Stufen A0 und A1 des «Gemeinsamen Europäischen Referenzrahmens» entspricht. Es richtet sich somit an absolute Anfängerinnen und Anfänger, die innerhalb kurzer Zeit in die Lage versetzt werden sollen, Alltagssituationen in der Tschechischen Republik zu meistern und einfache Sachverhalte verständlich zum Ausdruck zu bringen. Das Lehrwerk besteht aus Lehrbuch, Übungsheft und MP3-Download (mit Aufnahmen von Muttersprachlern). Im Mittelpunkt stehen dabei Vokabular und Wendungen im Bereich Alltagsleben und Urlaub. Die Lektionen sind so aufgebaut, dass keinerlei grammatische Fachkenntnisse vorausgesetzt, dabei jedoch alle notwedigen grundlegenden Grammatikregeln der tschechischen Sprache berücksichtigt werden. Durch die motivierend klare und effektive Vermittlung von Basiskenntnissen werden Erfolgserlebnisse erzielt, und es wird Lust auf mehr Tschechisch geweckt ... „Suchtgefahr“ ist also vorprogrammiert! DER PREISWERTE MP3-DOWNLOAD IST ÜBER DIE WEBSITE DES VERLAGS ZU BEZIEHEN: www. schmetterling-verlag. de Der Kurs eignet sich besonders für Autodidakten sowie für den Unterricht an Volkshochschulen und anderen nicht-wissenschaftlichen Bildungseinrichtungen.

'Freshta' is a deeply moving story that will make you laugh and cry at the same time, a universal tale of husbands and wives, lovers and friends, who all seek happiness and acceptance against the backdrop of the unexpected events playing around them.

Kniha rozhovorů naší přední novinářky se šesti ženami o jejich pohledu na rusko-čečenskou válku.

Lost Europe, zatím nejrozsáhlejší publikace vydaná 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové. Knihu graficky a výtvarně zpracovala Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Fotografové zachycují zemi s dramatickou historií jako místo připomínající poetiku života, který nenávratně mizí. Jako připomínku samozřejmosti starých časů před globalizací. Jako dokument života ze dne na den, který sami autoři komentují: „Fotografie v této knize zachytily mizející svět. Vlastně jeho konec, který není ani tragický, ale ani se nepodobá happy endu. Je to procházka do minulosti, zachycení opravdovosti, po které se nám stýská, ale už bychom ji neuměli, ani nechtěli žít.“

Má dnes ještě smysl mluvit s Rusy? Kniha rozhovorů Petry Procházkové s Rusy – s těmi v Rusku, kteří znají Rusy a vědí, co si myslí; s těmi, kteří svému vůdci stále bezmezně věří; i s těmi, kteří před Putinovým režimem uprchli ze země, ale mohou nám podat pomocnou ruku ve snaze pochopit, kdo za současnou situaci může a proč se Rusové vrátili na cestu války se Západem.

„Adžamal“ (Petra Procházková) a „Svět podle Hobbese“ (Jaromír Štětina) jsou „reportáží“ z místa, které oba autoři poznávali bezprostředně několik měsíců. Jaký je současný Afghánistán? Jak se žije tamějším rodinám, dětem, ženám? Odpověď podávají autoři v příbězích dvou žen-matek. A jak říká vypravěč druhé z povídek: „Nikdo z nás evropských filosofů, politologů, sociologů či dokonce vládců není schopen ponížení chudobou pochopit, protože nám chybí zkušenost autopsie. Teprve když jsem se stal součástí oné bezradné masy, mohl jsem přestat odsuzovat matky, které nechávaly slabší děti přirozenému výběru smrti, aby měly víc jídla pro ostatní...“

Česká novinářka rekapituluje svůj život a zpravodajské působení v Rusku. Moskevská zpravodajka agentury Epicentrum přibližuje dětství, dospívání, novinářské začátky i působení v rozporuplné realitě zemí bývalého Sovětského svazu. Procházková se však nezaměřuje pouze na svoji profesní činnost, neboť politické události líčí v širších souvislostech. Zprostředkovává poznání složitých životních podmínek v transformující se postsovětské společnosti.

Tři autoři, tři pohledy na válku. Každý pozoruje zápas o Ukrajinu ze svého úhlu. Každý z nich si také žije svůj osobní válečný příběh. Těch cizích slyšeli, viděli, vyfotili, popsali i zapomněli tisíce. Mnohé jim ale utkvěly v paměti a osobně je zasáhly.Ukrajinský historik Radomyr Mokryk, který se z bezpečné Prahy po začátku invaze vrátil na Ukrajinu a i přes svou ryze humanistickou povahu dobrovolně podstoupil vojenský výcvik. Svým vyprávěním přibližuje geopolitické a historické pozadí konfliktu, který doutná již celá staletí.Ukrajinská novinářka Soňa Koškinová, která se s dcerou, matkou a kocourem po únoru 2022 dočasně odstěhovala do Prahy. Někteří z jejích nejbližších spolupracovníků a kamarádů ale zůstali, za což zaplatili svým životem – jejich příběhy s námi v této knize sdílí.A fotografka Iva Zímová, světoběžnice s českým a kanadským pasem, která nevypráví příběhy lidí a míst slovy, ale fotografiemi. Jediný snímek dokáže zachytit to, nač jsou někdy slova krátká.Jedinečná publikace, která kombinuje geopolitický a historický pohled na současnou rusko-ukrajinskou válku s osobním svědectvím a příběhy skutečných lidí. Texty jsou doplněny unikátními fotografiemi Ivy Zímové a předmluvou Petry Procházkové.

Kniha rozhovorů naší přední novinářky se šesti ženami o jejich pohledu na rusko-čečenskou válku.

Silné příběhy lidí dohnaných krutostí válečného konfliktu mimo "vlastní" společnost. Autoři se ve svých povídkách (Poprava věc veřejná, Vykradači hrobů) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti světu zla, moci a násilí. Texty poukazují také na vztah mezi západní a islámskou civilizací. Metaforou i mementem se Petře Procházkové a Jaromíru Štětinovi stala Čečna a osudy tamějších obyvatel.