Jan Červenka Bücher

Gleich anderen europäischen Nationen erfreut sich auch das tschechische Volk eines seit Jahrhunderten liebevoll bewahrten Märchenschatzes. Manche dieser Märlein erscheinen uns fremd und exotisch, andere Motive tragen dagegen vertraute Züge. Es ist dem Sammlerfleiß von Božena Němcová (1820–1862) und Karel Jaromír Erben (1811–1870) zu danken, daß die einst nur mündlich überlieferten Geschichten zusammengetragen und für die Nachwelt aufgezeichnet wurden. Man wird an der Moldau kaum jemanden finden, dem nicht aus frühester Jugend Käthe und der Teufel , Der Feuervogel und der Feuerfuchs oder Die Prinzessin mit dem Goldstern auf der Stirn vertraut wären. So ist diese Auswahl geeignet, dem Leser deutscher Zunge ein wichtiges Stück Landeskultur nahezubringen, während die kleinen Zuhörer dem Bann jener Worte erliegen, die überall Kinderaugen zum Leuchten bringen: „Es war einmal …“

Další vydání klasické knihy významného moravského folkloristy a jazykovědce. Říkanky, hádanky i pohádky jsou určeny předškolním i mladším školním dětem.

Uspořádal Jan Červenka. Knížka s výběrem známých i neznámých pohádek slovanských národů. Krásné barevné ilustrace Karel Franta. 1. vydání.

Kniha obsahuje na padesát pohádek především z románských zemí.

Mateřštinou Eriky Olahové je čeština, ale látka jejich povídek je převážně romská. Nenechme se ovšem splést fantaskními a exotickými motivy - návaznost povídek na folklorní vyprávění je mnohdy volná, romské mytologii jejich děj někdy odporuje, nebo z ní vůbec nevychází. Prózy z předkládaného souboru vznikaly v devadesátých letech, ale pouze jednu z nich, nazvanou Dítě, již autorka uveřejnila, a to v romistickém časopise Romano džaniben. Velkou část textů zařazených do tohoto výboru bychom mohli označit za horory, je však značný rozdíl mezi naturalisticky pojatou povodní a třeba dramatickým příběhem vraždícího nemluvněte. Kniha ovšem přináší i prózy, které lze za hororové považovat jen stěží, jako třeba titulní Nechci se vrátit mezi mrtvé.

Leporelo "Co se povídá v ptačím světě" je určeno menším dětem. Pozorování textu i obrázků se má dít ve spolupráci s rodiči. Nejmenší děti poznávají a pojmenovávají ptáky, později se mohou věnovat i poslechu říkadel a nakonec si s nimi lze povídat o přirovnáních uvedených u každého obrázku. Tento nejvyšší stupeň práce s dítětem je významný pro jazykovou výchovu, pro rozvoj myšlení i pro vývoj estetického cítění. Není nutno probírat všechna přirovnání, lze naopak dodávat i další z vlastní zkušenosti a cvičit s dítětem jazykovou aktivitu.

Pojednává o vzniku pohádek a jejich sbírání, o jejich působení na děti, o dramatizaci a ilustrování pohádek, o zkušenostech knihovníků s pohádkovými knihami aj. Autoři: J. Horák, V. Formánková, J. Syrovátková, J. Bodláková, F. Pavlíček, V. Stanovský, J. Vladislav, F. Holešovský, A. Benešová, M. Benová, L. Novotná, J. Fischer, J. Červenka.

Výběr českých lidových říkadel, písniček, přísloví a rčení proložený sedmi pohádkami a veselými ilustracemi.

Kniha představuje svět českého tolerančního myšlení na sklonku středověku. Ačkoliv náboženská tolerance fungovala jinak než dnes, už tehdejší myslitelé řešili, co si počít s narůstající náboženskou diverzitou. S Basilejskými kompaktáty se tato otázka stala zásadní i pro české země. Dialogy světoznámého filosofa Mikuláše Kusánského, „prvního“ českého humanisty Jana z Rabštejna, průkopníka knihtisku Mikuláše Konáče z Hodíškova a utrakvistického humanisty Václava Píseckého představují celý konglomerát vlivů, argumentů a idejí, které dovolí čtenáři nahlédnout toleranční myšlení přelomu středověku a novověku a roli literárních dialogů v jeho obhajobě.