Procházka pražskou zoologickou zahradou. 104 druhů zvířat z celého světa, mezi nimiž jsou savci, ptáci i plazi z tropických, mírných i ledových pásem, představuje knížka v pěkných podobiznách bystrého fotografa a textem mistrného vypravěče. Známý autor líčí životní podmínky a způsoby zvěře i vztahy, které se vyvíjejí mezi ní a člověkem. Dovede živým slovem zaujmout a upoutat k bohaté rozmanitosti přírody.
Hlučínské pohádky, také bajky, legendy a anekdoty - příběhy, v nichž vedle králů, princů a princezen vystupují převážně chudí venkovští lidé, kteří vítězí chytrostí, důvtipem i humorem - jsou převyprávěny slezským rodákem básníkem, překladatelem a esejistou podle zápisů, ježzískali v terénu Antonín Satke a Vlasta Kurková. Nové vydání je proti vydání prvému (pod názvem Kaliny a maliny) značně přepracováno a zahrnuje tyto nové texty: Chytrý Vůjtek, Zvědaví manželé, Jak svatý Petr léčil koně, Jak se měl svatý Petr udávit chlebem.
Ten líbezný kus země na východě Moravy rozvlněný kopci, protkaný řekami a říčkami a již od pohledu proteplený ovečkami, kterému se říká Valašsko, skrývá v sobě nejedno začarované místo pro pohádku jako stvořené. Vydejme se tam společně! Bude to putování za poklady, které prý leží zakopané v zemi anebo poschovávané ve skalách čí v dutinách staletých stromů, za statečnými horními chlapci, kteří se z touhy po spravedlnosti dali na zbojničinu, do lesů za húkalkami posedlými tancováním. Život na valašských horách byl vždycky tvrdý, ale o smích tam nikdy nouze nebyla. Však se o tom přesvědčte sami a přelstěný čertům se navysmívejte s námi!
Soubor veselých písní, říkadel, hádanek a her pro děti.
Na motivy moravských lidových pohádek vypráví Oldřich Sirovátka. Obsahuje příběhy: Čertova služba, Voršulák a čert, Proč nesmějí havíři do pekla.
"Bidpajovy bajky byla jedna z nejmilejších knih mého chlapectví. Znám ji z tehdejších dob jen z překladu, či ze zpracování Eduarda Valečky, jehož kniha, určená čtenářům dospělým, vyšla r. 1893 ... Bidpajovy bajky byly před Valečkou vydány v Praze r. 1528 a 1600 v překladu Konáčově a vHustopeči r. 1889 v překladu dra Kováře. Jsou to slavné staroindické bajky sbírky Pančatántra. Mé zpracování vzniklo v jihočeské vesnici Stříbrci při čekání, ne zcela nečinném, na konec války a nechce arci být ničím jiným, než jak je nazváno: knížkou pro dospělejší českou mládež." - Těmito slovy doprovází Olbracht svou knihu, již napsal v těžkých dobách okupace a v níž staré indické příběhy a prastarou lidovou moudrost nejen zčeštil krásným, čistým a mistrně ovládaným jazykem, ale také zpřítomnil a tím přiblížil našemu chápání.
Autor líčí nesčetné svízele Amosova a jeho tří druhů, novgorodských kupců, jedoucích s poselstvím k Dánskémi králi.
Ilustroval a graficky upravil Lumír Ševčík. Z lidové poezie vybrala Eva Veberová. Pro děti od 2 let.
