Ein halbes Jahr auf der Flucht vor dem Tod
Andrea Neumann in memoriam







Andrea Neumann in memoriam
Normalerweise kämpfen Prinzen und Ritter gegen die Drachen. Aber es gibt auch eine Geschichte, in der der Drache von einer Frau überwältigt wird, die dazu nicht einmal eine Waffe braucht. Wie ihr das gelang? Davon erzählt eine alte provenzalische Legende. Die heilige Martha kam mit ihren Geschwistern in die Stadt Nerluc in der Provence. Dort versetzte der furchterregende Drachen Tarascon die Menschen seit vielen Jahren in Angst und Schrecken und niemand konnte ihn bezwingen. Erst die heilige Martha konnte ihn mit ihrem Gesang bezähmen …
Novela v dopisech, v níž se čtenář setkává s řadou kulturně i duchovně významných historických osobností. Zvolená forma fiktivní korespondence mezi třemi muži, světícím biskupem pražským a kunsthistorikem Antonínem Podlahou, spisovatelem Karlem Krausem a baronem Johannesem Nádherným autorce umožňuje zachytit vnitřní život hlavních postav, proniknout do jejich vztahů a prožívání. Stáváme se svědky jejich hledání toho, co znamená blízkost druhého člověka nebo jeho, byť dočasná, ztráta, a především různých podob vztahu mezi mužem a ženou – od duchovních sympatií a platonického sblížení přes lásku neopětovanou a zavrženou až k intenzivnímu, téměř milostnému sourozeneckému vztahu
Alena Wagnerová se více než padesát let věnuje literární reportáži, která získává stále větší pozornost. Knižní výbor nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018. První část obsahuje články z druhé poloviny šedesátých let publikované v časopise Plamen, zaměřující se na tehdejší společensko-politickou situaci a českou historii 20. století. Vynikají zde vyprávění vdov, jejichž manželé a synové padli v Pražském povstání, a analýzy myšlenkového vývoje mladých českých intelektuálů, kteří založili odbojovou organizaci Předvoj. Dalšími tématy jsou dramatické peripetie česko-německého soužití v Sudetech a důsledky kolektivizace, ilustrované příběhy jihočeských vesnic. Druhá část zahrnuje pozdější reportáže, které mapují konkrétní místa a lidské osudy, konfrontující přítomnost s minulostí, například v Košicích, Ravensbrücku nebo Yprách. Autorka se také věnuje tomu, jak Německo čelilo uprchlické krizi. Texty Wagnerové jsou prosyceny lidskostí a pochopením pro slabší a opomíjené. Neuhladí realitu ani neglorifikuje menšiny; usiluje o poznání, porozumění a hledání společných hodnot.
Jahr 550.002.019. Quälende Hitze. Nichts anderes kennen die Menschen auf der Erde mehr. In Malea's Dorf muss jeder hart arbeiten, um zu überleben. Als sie eines Tages die Wahrheit über die stetige Hitze erfährt, ändert sich ihr Leben komplett. Ein Wettlauf gegen die Zeit beginnt und sie lernt zu schätzen, was das Leben wirklich bedeutet. Die Dystopie soll durch Bezug zum eigenen Leben und der Realität den Leser zum Nachdenken anregen.
Leporelo s milými básničkami na dobrú noc pre deti a ich mamičky od autorky Márie Rázusovej Martákovej sprevádzané nežnými ilustráciami výtvarníčky Aleny Wagnerovej. Vhodné na čítanie pred spaním.
Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy jejich pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává většinou v pozadí. Způsob jejího vyprávění nepostrádá esejistické rysy a někdy má i charakter dokumentárního záznamu, jako je tomu v povídce Dopravní přestupky Karla Baumanna či jiným způsobem v textu V zahradě se spisovateli. Někde klade Wagnerová důraz na určité vypjaté osobní situace, například v povídkách Příslib noci či Trpké jablko touhy, jinde leží těžiště v historických a společenských okolnostech, jako u Venkovské lékařky nebo Pomalého umírání monarchie v jejich poddaných. Existenciální rozměr autorčiny umělecké i lidské zkušenosti podtrhává vstupní a závěrečný text cyklu. V Potížích s usednutím pozoruhodným způsobem reflektuje na začátku své spisovatelské dráhy situaci píšící ženy a Půl roku na útěku před smrtí představuje působivou osobní konfrontací s faktem nevyhnutelného konce života psanou ve formě deníkových záznamů.
Karel Hiršl, popravený člen odbojové skupiny Předvoj, vedl za okupace korespondenci s přáteli totálně nasazenými v říši: Karlem Bertelmannem, Josefem Vyskočilem a Vladimírem Kirchnerem. Korespondence odráží každodenní problémy protektorátního života i naděje související s probíhajícími boji na východní frontě. Vážné duchovní hledání se tu mísí s mladickou ironií a starostí o totálně nasazené přátele. Celek dopisů konkrétně a zblízka mapuje duchovní krizi, v níž se generace dospívajících dětí masarykovské republiky ocitla po Mnichovu, a její zápas o novou životní a společenskou orientaci. Pro Hiršla, aktivního a opravdového evangelíka, se postupně stávají východiskem socialistické ideály a (což zůstává nevysloveno) aktivní odbojová činnost. Úvodní text sepsala Alena Wagnerová, doslov Jakub Jareš a Zoja Sedláčková.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice. Jejím základem bylo zpracování a reflexe řady empirických studií a dotazování, která se uskutečnila v letech 1959 až 1972. Časový odstup, další vývoj řešení problému postavení ženy v moderní společnosti, stejně jako skutečnost, že kniha je teď určena českému, a ne německému čtenáři, si ovšem vyžádaly rozšíření v podobě vysvětlujících a doplňujících poznámek v textu a doplňky upozorňující na různé aspekty dalšího vývoje anebo skutečnosti neznámé české čtenářce či čtenáři. Přílohu a doplněk původního textu tvoří několik autorčiných studií z pozdější doby – například Emancipace a vlastnictví či Feministické zapomínání – poukazující na nové aspekty ženské otázky, jež na počátku sedmdesátých let ještě nebyly zřejmé, včetně textu autorky, který shrnuje vývoj druhého ženského hnutí ve Spolkové republice od jeho vzniku na konci šedesátých let do sjednocení Německa v roce 1990. Do knihy byl zařazen i text Jiřiny Šiklové Pár poznámek ke změnám v postavení žen v České republice po převratu v roce 1989 shrnující porevoluční vývoj postavení ženy v bývalém Československu.