Rio Preisner Bücher

Franz Kafka, pražský nemecký židovský spisovateľ, ktorý v roku 1924 zomrel ako 41-ročný na tuberkulózu, ovplyvnil ako málokto iný vývin svetovej literatúry 20. storočia. Kafkove romány Proces, Zámok a Amerika, ale aj poviedky, aforizmy, úvahy, denníkové záznamy spred sto rokov fascinujú čitateľov na celom svete svojou "fantazijnou reálnosťou", s akou zobrazil tragickú neschopnosť človeka komunkovať, i jeho osudovú predurčenosť znásobenú byrokratickou odľudštenosťou mechanizmov moci. Vybral, zostavil a z nemčiny preložil Milan Richter.

První svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy germanistické práce psané v období od 40. do 80. let 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se soustředí zejména na díla Franze Werfela, Rainera Marii Rilka, Franze Kafky, Hermanna Brocha, J. W. Goetha a na literaturu německé "vnitřní emigrace" let 1933-45. Nejdůležitější studií svazku jsou poprvé česky publikované rozsáhlé dějiny české germanistiky od jejích počátků do roku 1969 s názvem Epitaf pro českou germanistiku. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující na vybraných literárních dílech evropský myšlenkový a politický pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Soubor sedmi básníkových sbírek (Kapiláry, Odstup, Zvíře dětství, Zasuto, Královská cesta, Visuté mosty, Praha za času plujících ker) je doplněn o verše publikované dosud jen časopisecky a o autorský výběr z básnických překladů (Oskar Lörke, Friedrich Hölderlin). Svazek dává poprvé poznat Preisnerovo dílo v celku, který jej ukazuje jako jednoho z největších českých katolických básníků po Janu Zahradníčkovi.

Ve své formálně ucelené sbírce přehlíží Preisner vývoj lidstva v tomto století, mapovaném krví, přetvářkou a chaosem, a volá po nástupu ušlechtilosti a lidství, které v jeho filosofickém pojetí zaručuje víra v Boha, očištěná od nánosů spekulace a sobectví.

Románový epos rakouského spisovatele (1886–1951), v němž autor na osmnácti hodinách umírání jednoho z největších starověkých básníků snaží se vystihnout podstatu jeho života a díla ve vztahu k palčivým otázkám člověka oné doby a přes ně i k palčivým otázkám člověka doby dnešní (kniha obsahuje téměř sto míst z Vergilových básní, které většinou plynule zapadají do vyprávění). Autor, otřesen zážitky z první i druhé světové války, nalézá zde se nad problémem života a smrti, jedince a společnosti, krásy a poznání a řešit tyto věčné otázky ve smyslu mystického, platónského étosu.

Přítomná edice poprvé spojuje do jedné knihy dva eseje, které dosud vycházely pouze samostatně. Esej Václava Černého O povaze naší kultury vyšel sedmkrát: 1. ve strojopisné Edici Expedice v Praze r. 1975; 2. v 52. čísle časopisu Svědectví v Paříži r. 1976; 3. ve strojopisné Edici Petlice v Praze r. 1977; 4. v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981; 5. ve strojopisné Edici Studnice v Brně r. 1987; 6. v polském překladu W. Przesmycké a s úvodem Jacka Balucha v nakladatelství Oficyna Literacka v Krakově r. 1989; 7. v nakladatelství Atlantis v Brně r. 1991. Esej Rio Preisnera Kultura bez konce vyšel pouze jednou, a to v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981. V této edici vycházíme ze 7. vydání eseje Václava Černého a jediného vydání eseje Preisnerova. Oba texty bylo nově redakčně přehlédnuty a opraveny.

Rio Preisner navazuje na snahu evropských vzdělanců 19. a prv­ní poloviny 20. století po celostném myšlenkovém uchopení vývoje euro-americké civilizace, včetně Čes­kých ze­mí. Soubor pěti trialogů: O celách a zámcích v říši tolerance, O skutečné skutečnosti (tři trialogy) a Evropa, Rusko, světovláda a opuštěnost křesťana představuje závěrečnou fázi jeho odborné tvorby.

Druhý svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy práce psané v 70., 80. a 90. letech 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se v tomto svazku soustředí zejména na myšlenkový a literární vývoj v Čechách (Bolzano, Masaryk, Šalda, avantgarda, Zahradníček, Holan) a na témata obecně filosofická (Husserliana) a teologická (Křesťan mezi světy). Knihu uzavírají dva rozsáhlé rozhovory, ediční poznámka a jmenný rejstřík pro oba svazky. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující evropský literární, filosofický a politický myšlenkový pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.