Monografie věnovaná osobnosti současného brněnského prozaika a zejména jeho beletristickému dílu. Publikace, určená nejen odborné veřejnosti, vychází ze vzájemné korespondence a je pokusem o interpretaci autorova prozaického díla. Její součástí je několik kratších textů samotného Kratochvila. Podstatnou součást tvoří citace z obsáhlé vzájemné korespondence umělce a jeho kritika.
Sie kam ihm vor wie ein Kind, das jemand in ein pechbestrichenes Körbchen gelegt und auf dem Fluß ausgesetzt hatte, damit er es am Ufer seines Bettes barg. Der Prager Chirurg Tomas, der die Frauen begehrt und zugleich fürchtet, ein Erotomane, der seine Scheidung wie eine Hochzeit feierte und fortan der Liebe aus dem Weg ging, bricht für die Kellnerin Teresa mit einigen seiner Grundsätze. Seine erotischen Freundschaften, wie jene mit der Malerin Sabina, führt er aber weiter. Teresa verläßt ihn in Zürich, wo sich die beiden, inzwischen verheiratet, nach dem russischen Einmarsch in Prag, niedergelassen haben. Sie kehrt in ihr Heimatland zurück, er folgt ihr, verliert seine Stellung und arbeitet als Fensterputzer, später als Lastwagenfahrer in einem Dorf fern von Prag. Das Glück endet wiederum in der Katastrophe - Tomas und Teresa sterben bei einem Verkehrsunfall nach einem Tanzabend. Der Roman Die unerträgliche Leichtigkeit des Seins verschaffte Milan Kundera den internationalen Durchbruch. Milan Kunderas Roman mutet wie ein kühnes intellektuelles Feuerwerk an, in welches sich immer wieder auch die Raketen des Sentiments und der Sinnlichkeit mischen. Neue Zürcher Zeitung
Kniha přináší výběr z úvah, studií a recenzí Květoslava Chvatíka, publikovaných po listopadu 1989.
Estetik a literární vědec Květoslav Chvatík (1930) napsal prozaický soubor vzpomínek z dětství a ze života rodinného, ze světa společenského i literárněvědného. Vyjde v bílé řadě původní české prózy.
Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka
Pour Kvetoslav Chvatik, Milan Kundera est «romancier et rien que romancier». Analysant systématiquement ses sept romans, il décrit leur cohérente genèse sans s'interdire de les éclairer par des textes et des faits moins connus. Même les lecteurs les plus familiers de cet univers romanesque découvriront ici une foule d'aspects neufs et suggestifs. Ils retrouveront aussi, avec un plaisir renouvelé, les personnages qu'ils aiment et leurs destins hasardeux, sous un éclairage qui met en relief la structure de l'oeuvre sans en gommer les charmes
Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenář doložil knihu – a tento svět je zrušen. Je to svět budovaný jazykem, konstituovaný textem knihy a jeho čtenářem... Svět románů Milana Kundery je na první pohled podivuhodně koherentní a logicky jasně struktorovaný: není to svět, který chce být „věrným obrazem“ prostředí a doby, svět románu společenského a historického. Není to však ani svět individuální autentičnosti, svět románu-zpovědi, deníku, osobního dokumentu. Je to svět románové fikce budované osobitou promluvou vypravěče, který v něm suverénně vládne silou své imaginace a svého intelektu. Je to svět hry s vyprávěním a radosti z rozpravy se čtenářem, radosti z meditace nad vyprávěným, meditace, která příběhu nastavuje jako v labyrintu nekonečnou řadu zrcadel.
Kniha představuje přehledné utřídění základních problémů estetiky. Jde o utřídění, které však má pevnou metodologickou kotvu; a jí je strukturalismus. Autor se postupně vyrovnává s filozofickým vymezením estetiky, posléze s třemi základními kategoriemi J. Mukařovského: estetickou funkcí, normou a hodnotou. Posléze přechází na pojednání o umění a o jeho vymezení. V souvislosti s pojetím díla, což je další část Chvatíkovy knihy, si K. Chvatík všímá jeho noetické a ontologické povahy, jakož i toho, jak je možno dílo interpretovat. Závěrečnou část tvoří pojednání o povaze umění — o jeho společenských a historických aspektech. Strukturální estetika vychází v druhém, přepracovaném a rozšířeném vydání. K. Chvatík do něho zařadil některé kapitoly, které v prvním vydání (1994) chyběly, aktualizoval bibliografii a celý rukopis nově přehlédl. Závěr tvoří obsáhlý bilanční rozhovor, v němž se K. Chvatík jednak vyrovnává se svým profesním životem estetika, žáka Jana Mukařovského, kolegy Jana Patočky atd., jednak se snaží nahlédnout strukturalismus ze současné perspektivy.
