Infekce v gynekologii a porodnictví

Kniha je určena všem gynekologům a porodníkům, jak praktickým, tak pracujícím na lůžkových odděleních. Kniha je rozdělena do 11 kapitol, členěných od základních imunitních reakcí, přes fyziologii poševního prostředí, přehled gynekologických infekcí. Významná část je věnována vlivu různých infekcí na průběh těhotenství, plod a infekce v šestinedělí. V každé kapitole najdeme nejen popis onemocnění, jeho diagnostiku, ale i doporučení k léčbě. Závěrečná kapitola je věnována antiinfekční léčbě. Gynekologické infekce jsou jedním z nejčastějších problémů, se kterými se setkáváme v běžné každodenní gynekologické praxi, ať jde o běžné vulvovaginální infekce nebo hluboký pánevní zánět. Hluboký pánevní zánět je celosvětově velkým zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem. Důležité jsou i jeho dlouhodobé pozánětlivé následky, mezi které řadíme tubární sterilitu a mimoděložní těhotenství. Chlamydia trachomatis, Neisseria gonorrhoeae a bakterie spojené s bakteriální vaginózou jsou nejdůležitější organismy, které vyvolávají PID. Problematika chlamydiových infekcí je v České republice nadále podceňována, není zaveden rutinní screening a přetrvává nadále jejich vysoká incidence. V posledních letech se mění pohled na význam infekčních onemocnění v těhotenství. Dříve byly v centru pozornosti hlavně ty infekce, které působí kongenitální malformace. Na řadu těchto infekcí se dnes rutinně provádí screening. Při studiu negativního vlivu infekcí na plod se v poslední době začíná hlavně studovat význam subklinických nitroděložních infekcí. Nitroděložní infekce většinou vyvolávají fetomaternální zánětlivou reakci, při které se uvolňuje celá řada zánětlivých mediátorů a cytokinů. Tyto látky se výraznou měrou účastní procesu vyvolání předčasného porodu a mají význam při patogenezi poškození bílé mozkové tkáně plodu a vzniku bronchopulmonární dysplazie. Problematika infekčních onemocnění se mění i s dosaženými znalostmi a možnostmi léčby. V devatenáctém století a na začátku století dvacátého hlavním problémem byly mateřská mortalita a morbidita, které byly způsobeny nemocničními infekcemi streptokoky skupiny A. S rozvojem zásad asepse a možností využití širokospektrých antibiotik tyto komplikace prakticky vymizely. Díky tomu i mateřská úmrtnost na puerperální sepsi je minimální. Na druhé straně se však stále setkáváme s úmrtím novorozence na sepsi vyvolanou streptokoky skupiny B (GBS). S výrazným rozšířením používaní antibiotik nastaly ale zcela nové problémy, nozokomiální infekce, které jsou vyvolávány multirezistentními bakteriemi. Velmi důležitá je poslední kapitola, která se věnuje antimikrobiální léčbě a podává ucelený přehled všech skupin léků užívaných v běžné každodenní praxi. Většina gynekologů a porodníků nejspíše uvítá přehled léků s možností jejich použití a kontraindikacemi v těhotenství a laktaci. Použití antimikrobiálních látek (ATB), antimykotik a antivirotik v gynekologii se řídí stejnými pravidly jako v ostatních medicínských oborech. Při špatném podání jednotlivci nepoškodíme jen samotného pacienta, ale při navození bakteriální rezistence ohrozíme celou populaci.