Z gulagu přes Buzuluk do Prahy

Kniha vzpomínek plukovníka Vasila Hajdura. Hajdur se narodil roku 1919 nedaleko Chustu na Podkarpatské Rusi, po jejíž okupaci byl odveden do maďarské armády. Protože se však cítil Čechoslovákem, nechtěl v ní sloužit a rozhodl se utéct do Sovětského svazu. Hranice překročil spolu s dalšími čtyřmi mladíky 15. července 1940, byli zadrženi sovětskými vojáky a posláni do Poltavy, kde byl Vasil Hajdur odsouzen za nepovolené překročení hranice na tři roky do gulagu. V lednu 1943 se však přidal k československé jednotce a byl zařazen do 1. praporu, 2. pěší roty a 3. čety, s níž odešel 31. ledna 1943 na frontu. Během dukelské operace byl dvakrát raněn, léčil se u Przemysle a po vyléčení byl převelen k 2. dělostřeleckému pluku, kde sloužil až do konce války.