Křik démona

„My všichni zde shromáždění jsme hluboce zarmouceni skonem našeho milovaného Earla Brandona. Kéž odpočívá v pokoji.“ Řečník zastrčil lístek s poznámkami, utřel si teatrálním gestem kapesníkem oči a odstoupil od pultu, aby se opět posadil do první řady mezi truchlící. Ve vyzdobené smuteční síni zavládlo po těchto slovech takřka hrobové ticho. Jen nějaká starší žena tiše štkala. Za chvíli se z reproduktorů ozve smuteční hudba a těžká rakev ozdobená květinami se pomalu spustí do kremačního prostoru. Vpředu, v první řadě, seděl Kenneth Brandon, syn nebožtíka. Jindy opálený obličej vypadal jako nehybná bledá maska. Oči upíral na rakev. Náhle se stalo cosi nepochopitelného. Tichem projel výkřik. Každého, kdo jej zaslechl, se zmocnilo zděšení. Výkřik vycházel z uzavřené rakve