Mehr zum Buch
Pravdivá historie jedné z nejotřesnějších epizod druhé světové války odhaluje tragické osudy milionů vojáků, kteří se ocitli v německém zajetí v důsledku Stalinovy nezpůsobilosti. Jeho brutální politika vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by nejprve porazila Stalina, vnímaného jako větší zlo než Hitler. Stalin se během války vyhýbal haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci, což mělo za následek tragické osudy mnoha z nich. Proti bolševismu se postavili nejen vlasovci, ale také kozáci a příslušníci bílé emigrace, jejichž potomci se narodili na Západě. Na konci války se v britském zajetí ocitlo mnoho protikomunistických Jugoslávců. V letech 1944-1947 bylo více než dva miliony těchto lidí násilně navráceno do Sovětského svazu podle dohod mezi Británií, Amerikou a Stalinem, což bylo v rozporu s mezinárodním právem. Jejich osudy často končily smrtí po návratu nebo v Gulagu. Alexander Solženicyn upozorňuje na zradu Západu, která se stala osudnou milionům bezbranných lidí. The Times označuje repatriaci sovětských občanů za jednu z nejtemnějších kapitol britské historie, s mnoha oběťmi, které raději zvolily sebevraždu než návrat domů.
Buchkauf
Modern: The Modern Movement in Britain, Alan Powers, Morley Von Sternberg
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Modern: The Modern Movement in Britain
- Sprache
- Englisch
- Autor*innen
- Alan Powers, Morley Von Sternberg
- Verlag
- Merrell
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8090235344
- ISBN13
- 9788090235342
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Architektur, Architektur & Städtebau, Enzyklopädien
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Pravdivá historie jedné z nejotřesnějších epizod druhé světové války odhaluje tragické osudy milionů vojáků, kteří se ocitli v německém zajetí v důsledku Stalinovy nezpůsobilosti. Jeho brutální politika vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by nejprve porazila Stalina, vnímaného jako větší zlo než Hitler. Stalin se během války vyhýbal haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci, což mělo za následek tragické osudy mnoha z nich. Proti bolševismu se postavili nejen vlasovci, ale také kozáci a příslušníci bílé emigrace, jejichž potomci se narodili na Západě. Na konci války se v britském zajetí ocitlo mnoho protikomunistických Jugoslávců. V letech 1944-1947 bylo více než dva miliony těchto lidí násilně navráceno do Sovětského svazu podle dohod mezi Británií, Amerikou a Stalinem, což bylo v rozporu s mezinárodním právem. Jejich osudy často končily smrtí po návratu nebo v Gulagu. Alexander Solženicyn upozorňuje na zradu Západu, která se stala osudnou milionům bezbranných lidí. The Times označuje repatriaci sovětských občanů za jednu z nejtemnějších kapitol britské historie, s mnoha oběťmi, které raději zvolily sebevraždu než návrat domů.