Znovuobjevení symbolu u Louise-Marie Chauveta

Kniha představuje, analyzuje a kriticky hodnotí pojetí symbolu u současného francouzského teologa Louise-Marie Chauveta, který významným způsobem ovlivnil západní, zejména katolickou teologii svátostí, v českém prostředí je však téměř neznámý. Chauvetova rehabilitace symbolického vidění skutečnosti s sebou přináší možnost vypovídat o Boží přítomnosti neideologickým způsobem a navrací zpět do teologie pozitivní hodnocení těla a tělesnosti. Kniha ve své první části dokládá, ze kterých známých osobností Chauvet vycházel. Byla to především Heideggerova definice ontologické diference, jeho snaha o překonání metafyzické izolace subjektu a řeči a jeho kritika metafyziky představují filozofický rámec, v němž Chauvet usiluje o překročení metafyzického myšlení směrem k symbolickému. Dále Lacanova interpretace Freuda v lingvistických termínech, jeho koncepce jedince a jeho pojetí alterity inspirovaly Chauvetovo pojetí symbolu a taktéž kritické čtení myšlenkových koncepcí Tomáše Akvinského.