Mehr zum Buch
Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.
Buchkauf
Idea sociální vědy a její vztah k filosofii, Peter Winch
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Idea sociální vědy a její vztah k filosofii
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Peter Winch
- Erscheinungsdatum
- 2004
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8073250357
- ISBN13
- 9788073250355
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Politikwissenschaft, Philosophisches Thema, Philosophie, Soziologie
- Erstveröffentlichung
- 1958
- Originaltitel
- The Idea of a Social Science and its Relation to Philosophy
- Bewertung
- 2,75 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Autor v této knize na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, V. Pareto, M. Weber či E. Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá také, v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad. Tuto brilantní kritiku vědeckého a logického pozitivismu napsal Winch v pouhých třiceti letech. Na základě Wittgensteinových zkoumání pojmů jako "rozumění", "pravidlo" či "životní forma" zastával názor, že společenskovědní vysvětlení jsou v principu odlišná od vysvětlení aplikovaných v přírodních vědách. Jednání, mezilidské vztahy a společenské instituce jsou řízeny pravidly, nikoli přírodními zákony. Proto lze společenským jevům rozumět tak, že objasníme systémy pravidel, nikoli prostřednictvím kauzálních vysvětlení.