Milenci královen

Podtitul: Historie v nedbalkách Pozoruhodné a nelehké osudy žen na evropských trůnech, příběhy jejich lásek, které byly jediným únikem z tíživého manželství, chápaného jako politický a státotvorný akt, jehož stěžejním posláním bylo zachování královské krve. Monografie o milencích evropských panovnic a královen je exkurzem do evropské kulturní historie a její tradice. Popisuje životní styl vladařek za zdmi paláců v proměnách času. Kniha reflektuje soukromé životy panovnic od středověku po současnost, a to z hlediska stávajících kulturních vzorců - ctnost, milosrdenství, trpělivost, poslušnost - přesně to se od královny očekávalo. Uvedenou představu paradoxně splňovala anglická Alžběta I., byla sice protestantkou, představovala však okouzlující obraz sebe samé. Ideálem bylo podobat se svaté Panně, (vypůjčit si její ikonografii), nikoli jí být. Také mýtus o královské krvi hrál významnou roli v průběhu dějin, přesto žádnou královnu nesvrhla pouhá nevěra či obvinění z ní. Vždy ji svrhly politické machinace. Technika likvidace protivníka zpochybněním jeho charakteru je prastarou zbraní politiky, a nejen té. Byl-li milencem královny vlivný muž, lze předpokládat, že docházelo pak ke střetu mocenských zájmů. Vztahy, které stát ohrožovaly byly trestány rychle a brutálně. Naopak takové vztahy, které vedly stát k prosperitě, byly požehnáním, a nakonec tolik nezáleželo na tom, jde-li v případě potomků vždy o královskou krev.