Pane Bůh, tady Anna

Ve třicátých letech našel Fynn při potulkách ulicemi londýnského East Endu malé děvčátko Annu, a jelikož nebyl schopen zjistit, kde Anna bydlí, vzal ji s sebou domů do bytu své matky. Fynn si s Annou po večerech vyprávěl a hrál, mluvili spolu o životě a obzvlášť o přírodních vědách a matematice a Anna mu povídala své "úvahy" o Bohu, kterého dětsky oslovovala "Pane Bůh", když se mu svěřovala se všemi svými názory a těžkostmi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby sám pro sebe přeformuloval vlastní názory. Kniha dnes patří ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích.