L... jako lháři

Byl ten stařec lhář? Vodil celá léta svou rodinu za nos smyšlenkami o své oslňující statečnosti za války? Teď je mrtvý a pravdu už nikomu nepoví, i kdyby chtěl. Pozůstalí však kategoricky odmítají myšlenku, že by zemřelý nebyl víc než lhář a požadují pro něj pohřeb s vojenskými poctami. Jako veterán by na něj měl právo, úřady mu jej však odmítají vypravit, protože ho nemají v evidenci. Kinsey Milhonová se zprvu domnívá, že bude stačit jen zatahat za ty správné provázky archivních spisů, aby se nedorozumění vysvětlilo, a proto přikývne na prosby svého stařičkého domácího, který by rád naposledy pomohl mrtvému kamarádovi. Brzy se však ukáže, že zde nepůjde o pouhé listování zažloutlými dokumenty. Kinsey ještě nestačí najít ty správné nitky, když byt zemřelého obrátí vzhůru nohama neznámí lupiči, třebaže v něm zjevně není nic cenného. Brzy nato je brutálně napaden a zbit jeden z mála dávných přátel mrtvého, trvající na jeho dávných válečných hrdinstvích. Kinsey záhy zjistí, že si opět nevědomky ukousla sousto, které není snadné jen tak polknout. Nakonec dojde i na zažloutlé dokumenty. Neprokazují však chrabrost zemřelého v boji proti Japoncům, nýbrž přinášejí svědectví o desítky let staré bankovní loupeži. Její pachatelé nebyli nikdy dopadeni a nikdy se nenašla ani kořist, kterou si odnesli. Kinsey začíná nabývat dojmu, že spolubojovníci zemřelého jsou ve skutečnosti jeho spolupachatelé a že tu jde o případ, který ji v divokém víru zanese nejen na mnoho míst Ameriky - záhy už v zájmu vlastního přežití, ale i hluboko do nehrdinské minulosti jeho aktérů.