Nepatrně ne

Zcela malá knížka nadávek, zákazů, odkazů apod. Jde o knížku naprosto nečistokrevnou, vzniklou nahodilou shodou okolností, leč přesto knížku, neboť autorský zákon nehodnotí příkony, nýbrž výstupy. Bylo sepisováno jaksi cestou, v Evropě, Americe i v Asii, a protože v dopravních prostředcích to hrká, ukázal se nejvhodnějším žánrem útvar jednovětý, nebo rytmický popěvek, v nejhorším pak přetržitý dialog a hexametr, neboť tomuto schématu vyhovuje jak kolísavý bzukot leteckého motoru, tak Dopplerův princip a bubnování kolejnicových spojů. Nečistokrevnost způsobu vzniku i způsobu realizace má v sobě jedno splnění (autorského denního snu): udělat knížku neknížku, udělat knížku neklasifikovatelnou, udělat knížku, která šetří oči a je o něčem jiném. Knížka a dvě magnetofonové kazety (Kuře v hodinkách / Vladimír Mišík, Josef Kainar; Struny ve větru / Vladimir Merta) ve společném pouzdře. Vydáno pro Klub přátel poezie ČS.