Mehr zum Buch
Maděrova poezie zahrnuje několik obsahových rovin: především je tu portrét krajiny, vykreslené většinou v temných obrysech a objevující se „ve skicáku mlhy“ či v prostoru, jemuž „vládne bezvládný déšť“. Jako druhý motiv se autor pokouší zachytit intimitu vlastního domova i někdy až složité předivo rodinných vztahů. Tyto „osobní záležitosti“ se Maděra pokouší sdělit reflexemi, v nichž se odrážejí hluboké vnitřní děje a záchvěvy, často zprostředkované dramatickým jazykem, do něhož se funkčně promítají i některé surové výrazy. Touto svébytnou poetikou autor zcela vědomě navazuje na holanovskou tvorbu, avšak k jeho cti lze říci, že tak činí po svém a v žádném případě se nesnaží svá slova obléknout do stejného hávu, který nosil jeho velký vzor a předchůdce. Vždyť jestliže v jedné ze svých básní tvrdí, že „nikdy nevstoupíš do téže krve“, ví, proč to konstatuje.
Buchkauf
Komorní hůrka, Petr Maděra
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2001
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Komorní hůrka
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Petr Maděra
- Verlag
- Host
- Verlag
- 2001
- Einband
- Paperback mit Umschlag
- ISBN10
- 8072940295
- ISBN13
- 9788072940295
- Kategorie
- Lyrik
- Bewertung
- 5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Maděrova poezie zahrnuje několik obsahových rovin: především je tu portrét krajiny, vykreslené většinou v temných obrysech a objevující se „ve skicáku mlhy“ či v prostoru, jemuž „vládne bezvládný déšť“. Jako druhý motiv se autor pokouší zachytit intimitu vlastního domova i někdy až složité předivo rodinných vztahů. Tyto „osobní záležitosti“ se Maděra pokouší sdělit reflexemi, v nichž se odrážejí hluboké vnitřní děje a záchvěvy, často zprostředkované dramatickým jazykem, do něhož se funkčně promítají i některé surové výrazy. Touto svébytnou poetikou autor zcela vědomě navazuje na holanovskou tvorbu, avšak k jeho cti lze říci, že tak činí po svém a v žádném případě se nesnaží svá slova obléknout do stejného hávu, který nosil jeho velký vzor a předchůdce. Vždyť jestliže v jedné ze svých básní tvrdí, že „nikdy nevstoupíš do téže krve“, ví, proč to konstatuje.