Mehr zum Buch
Další básnická sbírka českého básníka Víta Slívy zkoumá jeho návraty k minulosti, které ho drží při zemi, ale zároveň ho nutí se do nich vložit. Slíva hledá zrcadla sebe sama, aby mohl nalézt a vyložit svou identitu, a to jak v prožitcích minulosti, tak v současném okamžiku. Usiluje o zachycení správného okamžiku mezi básní a vzpomínkou, aby jeho slova byla „mé“ a autentická. Největšího účinku dosahuje tam, kde se vzpomínka neobklopuje zbytečnými přívlastky, čímž se vyhýbá patosu, který se často skrývá v jiných podobách. V těchto chvílích se báseň stává prostorem pro kombinaci různých významů a ukazuje, co všechno je možné. Intonace se mění, přičemž se nekomunikuje slovy, ale „básní“. Přívlastek přetváří rovnováhu mezi podstatným jménem a slovesem, čímž nad básní vztyčuje vítězný stylový praporec. Slívovo básnické štěstí však nekvete v hladké virtuozitě, i když ji ovládá. Básně nepotřebují takové triky k dosažení vyššího účinku; mají ho jinde.
Buchkauf
Volské oko, Vít Slíva
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 1997
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Volské oko
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Vít Slíva
- Verlag
- Host
- Erscheinungsdatum
- 1997
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8086055051
- ISBN13
- 9788086055053
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Poesie, Literarische Fiktion
- Bewertung
- 3 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Další básnická sbírka českého básníka Víta Slívy zkoumá jeho návraty k minulosti, které ho drží při zemi, ale zároveň ho nutí se do nich vložit. Slíva hledá zrcadla sebe sama, aby mohl nalézt a vyložit svou identitu, a to jak v prožitcích minulosti, tak v současném okamžiku. Usiluje o zachycení správného okamžiku mezi básní a vzpomínkou, aby jeho slova byla „mé“ a autentická. Největšího účinku dosahuje tam, kde se vzpomínka neobklopuje zbytečnými přívlastky, čímž se vyhýbá patosu, který se často skrývá v jiných podobách. V těchto chvílích se báseň stává prostorem pro kombinaci různých významů a ukazuje, co všechno je možné. Intonace se mění, přičemž se nekomunikuje slovy, ale „básní“. Přívlastek přetváří rovnováhu mezi podstatným jménem a slovesem, čímž nad básní vztyčuje vítězný stylový praporec. Slívovo básnické štěstí však nekvete v hladké virtuozitě, i když ji ovládá. Básně nepotřebují takové triky k dosažení vyššího účinku; mají ho jinde.