Deset tisíc

Slavný příběh, který jako první zaznamenal v knize Anabaze sám Xenofón, inspiroval amerického překladatele Michaela Curtise Forda k napsání neobyčejně zralé prvotiny, která strhujícím způsobem líčí dobu, prostředí antického Řecka, Persie i primitivních horských národů, dobový způsob válčení, a především hrdinské putování řeckých vojáků strastiplnou cestou přes Syrskou poušť na Babylon. V roce 404 př. n. 1. skončila válka mezi nejmocnějšími řeckými státy porážkou Athén a vítězstvím Sparty. V Řecku i v Malé Asii zůstalo mnoho nezaměstnaných a nespokojených profesionálních vojáků. Jejich mimořádných vojenských kvalit se rozhodl využít mladší bratr perského krále Kýros pro svůj záměr zmocnit se vlády v Perské říši. K tažení se připojí i mladý athénský filozof a voják Xenofón. Deset tisíc řeckých žoldnéřů táhne se statisícovou armádou Peršanů a jiných národů strastiplnou cestou přes Syrskou poušť na Babylon. Perský král se s nimi utká u Kúnax. Řekové v bitvě zvítězí, ale armádu jako celek postihne pohroma. Tak se řečtí žoldnéři octnou sami mezi nepřáteli uprostřed Perské říše a nezbývá jim než pokusit se probít tisíc kilometrů na sever k řeckým osadám u Černého moře. Jejich vůdcové jsou cestou zrazeni a povražděni. Velení se ujímá nezkušený, ale statečný Xenofón, jemuž se podaří pozvednout morálku mužstva, odrazit útoky pronásledujícího perského vojska i nepřátelských domorodých kmenů. A ačkoliv jsou většinou všichni zubožení, ranění a hladovějící, dokážou přežít krutou zimu a dostat se na pobřeží Černého moře.