Svědectví. Paměti Dmitrije Šostakoviče
Autor*innen
Buchbewertung
Parameter
- 422 Seiten
- 15 Lesestunden
Mehr zum Buch
Solomon Volkov, který vedl s Dmitrijem Šostakovičem rozhovory, uvádí, že po skončení rozhovorů vyvezl svoje zápisy za pomoci dalších osob po částech z tehdejšího Sovětského svazu a až po smrti Šostakovičově (což byla skladatelova podmínka) zveřejnil a vydal v USA. Šostakovič v takto zaznamenaných pamětech podává osobní svědectví umělce o době, lidech a zemi, ve které žil a kterou miloval, ale nesouhlasil s tím, jak je spravována. Jeho umění bylo vysoce oceňováno, ale i odsuzováno jako formalistické, jednou byl nahoře a potom zas dole – podle toho, jak taktovkou mával „velký učitel“ Stalin. Šostakovič vzpomíná na svá dětská léta, petěrburskou konzervatoř, svého učitele Glazunova, ale i na další hudebníky: Stravinského, Rimského-Korsakova, Musorgského, divadelníky Stanislavského, Němiroviče-Dančenka, výtvarníka Kostodijeva; líčí svůj vztah k Čechovovi, Leskovovi, Zoščenkovi a Achmatovové a zmiňuje i mnohé další osobnosti politického a kulturního života. Při příležitosti svých dvaašedesátých narozenin na případnou otázku, zda bych chtěl znovu prožít svůj život, odpověděl „Ne, ne, tisíckrát ne“....
Publikation
Buchkauf
Svědectví. Paměti Dmitrije Šostakoviče, Solomon Moisejevič Volkov, Dmitri Shostakovich
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2006
- Einband
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Svědectví. Paměti Dmitrije Šostakoviče
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Solomon Moisejevič Volkov, Dmitri Shostakovich
- Verlag
- Akademie múzických umění
- Erscheinungsdatum
- 2006
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 422
- ISBN10
- 8073310570
- ISBN13
- 9788073310578
- Reihe
- Schlagwörter
- Erinnerungen, Dmitri Schostakowitsch, 1906-1975
- Erstveröffentlichung
- 1979
- Originaltitel
- Свидетельство
- Bewertung
- 4,7 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Solomon Volkov, který vedl s Dmitrijem Šostakovičem rozhovory, uvádí, že po skončení rozhovorů vyvezl svoje zápisy za pomoci dalších osob po částech z tehdejšího Sovětského svazu a až po smrti Šostakovičově (což byla skladatelova podmínka) zveřejnil a vydal v USA. Šostakovič v takto zaznamenaných pamětech podává osobní svědectví umělce o době, lidech a zemi, ve které žil a kterou miloval, ale nesouhlasil s tím, jak je spravována. Jeho umění bylo vysoce oceňováno, ale i odsuzováno jako formalistické, jednou byl nahoře a potom zas dole – podle toho, jak taktovkou mával „velký učitel“ Stalin. Šostakovič vzpomíná na svá dětská léta, petěrburskou konzervatoř, svého učitele Glazunova, ale i na další hudebníky: Stravinského, Rimského-Korsakova, Musorgského, divadelníky Stanislavského, Němiroviče-Dančenka, výtvarníka Kostodijeva; líčí svůj vztah k Čechovovi, Leskovovi, Zoščenkovi a Achmatovové a zmiňuje i mnohé další osobnosti politického a kulturního života. Při příležitosti svých dvaašedesátých narozenin na případnou otázku, zda bych chtěl znovu prožít svůj život, odpověděl „Ne, ne, tisíckrát ne“....