Zmizelé ruce

Je léto roku 2002, tedy více než čtrnáct měsíců od událostí, které Wilson popsal ve svém předchozím románu Slepý muž v Seville a jež tak dramaticky poznamenaly Falcónův osobní život. Po překonaném psychickém traumatu se komisař vrací do své funkce se znovu nabytou sebedůvěrou a soustředěním, i když stále ještě s nezhojenou ránou způsobenou rozchodem se svou ženou. Přesto nemůže pochopit, proč si majitel sevillské stavební společnosti Rafael Vega musel vzít život tak drastickým způsobem, když vypil žíravinu na čistění odpadů, a proč navíc předtím zardousil svou mnohem mladší ženu. V průběhu vyšetřování se postupně objevují další otázky a záhady. Souvisí nějak tragédie Vegovy rodiny se zmizením jejich ukrajinského zahradníka nebo s Vegovými kontakty s ruskou mafií, která operuje v Seville a, jak se zdá, pere prostřednictvím Vegovy stavební firmy své špinavé peníze. Anebo má Vegův čin nějakou spojitost se záhadným vzkazem na kousku papírku, který ve chvíli smrti sevřel v dlani a na němž je v útržku věty uvedeno datum 11. září? Zdá se, že jde o jasný odkaz na nedávný teroristický útok na newyorská „dvojčata“ a další cíle, ale jaký je jeho smysl? A co s tím má společného Rafael Vega? Navíc začíná mít Falcón pochybnosti, zda lze vůbec Vegovu smrt považovat za sebevraždu. Během vyšetřování vrchní inspektor odhaluje velmi podivnou minulost jedné americké manželské dvojice, Vegových sousedů v exkluzivní vilové čtvrti Santa Clara, a poznává problémy, které se nakupily v životě známého sevillského herce, druhého Vegova souseda. V krátké době pak dojde k dalším dvěma sebevraždám a v horách nedaleko Sevilly vzplane rozsáhlý lesní požár. Tyto události zdánlivě nemají žádnou souvislost s Vegovým případem ani navzájem mezi sebou. A přesto se Falcónovi daří nacházet náznaky a odhalovat důkazy, že existuje společný jmenovatel těchto událostí a že Vega uchovával ve své temné duši velké tajemství.