Kleště

Na samém začátku sedmdesátých let se potkávají tři mladí muži: Miloš chce být chirurgem, Janek filmovým scenáristou, Ladislav zase fotbalovým trenérem. Nakonec ale všechno dopadne jinak. Stanou se z nich zubní lékaři a po třiceti letech se spolu vydávají na dalekou cestu za velkou louži. Postupně skládají své příběhy, které začínají v normalizovaném Husákově Československu a vrcholí neuvěřitelným happeningem na Staroměstském náměstí roku 2002… Zábavná i generačně závažná sonda do naší paměti aneb o životě v kleštích českých dějin. Že čtu mimořádný text, jsem poznal od pověstné první věty... Tady začal příběh nadaných kluků ze středoevropské země s úchvatnou minulostí, ale hnusným přítomnem, jejichž osudem se mělo stát navíc, že budou do smrti hledět na cizí zkažené zuby. Jejich život je autorem nahlížen z několika perspektiv jako z družice, v rozpětí tří desítek let, a obráží vlastně osud celé jedné generace, uvězněné současně v křehkých lidských tělech i ve svěrací kazajce totalitního režimu. Je to úsporně bohatá, chytře prostá a jímavě vtipná kniha vlastně o většině obyvatel téhle země, kteří hledali v kleštích dějin schůdnou cestu mezi nechutnou kolaborací a riskantním odporem. /Z doslovu Pavla Kohouta/