Druhý život

Keela čekala až její muž usne. Potom se, stejně jako vždycky, zvedla, jako by šla na záchod. Avšak nešla na záchod. Po špičkách přešla do vedlejší místnosti a vytáhla ze skříně pár věcí. Dole v přízemí pak vklouzla do šatů. Světlé vlasy jí visely v neupravených pramenech. Bledá tvář vyzařovala odhodlanost, nad kterou by každý, kdo poznal trochu blíž Keelu, ten „uzlíček nervů“, musel užasnout…