Mehr zum Buch
Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.
Buchkauf
Volební systémy a stabilita systémů politických stran, Jakub Šedo
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- Volební systémy a stabilita systémů politických stran
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jakub Šedo
- Verlag
- Masarykova univerzita
- Erscheinungsdatum
- 2011
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8021061723
- ISBN13
- 9788021061729
- Kategorie
- Politikwissenschaft
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.