Mehr zum Buch
Předkládaná práce je souhrnem studií a glos z let 2001–2015, které se zaměřují na metodologické otázky literární historie. Obsahuje úvahy o emancipačním hnutí a formování novodobé české literatury na počátku 19. století, včetně paradoxů vztahů k německé literatuře, bohemismu a ambivalentního pojetí národní identity. Texty reflektují postupné utváření koncepce paradigmatického pojetí dějin literatury, podrobně zpracované v knižní monografii z roku 2011. Součástí publikace jsou také dvě studie, které ukazují metodologické možnosti paradigmatického modelu pro analýzu historických proměn kulturních fenoménů. Teoretické otázky reflexe dějin se prolínají s úvahami o tvorbě jednotlivých autorů, jako jsou Němcová, Erben, Šalda a Komenský. Tyto monotematické interpretace slouží jako ověřování možností, které literárněvědnímu zkoumání nabízí filozofická hermeneutika. Závěrečná studie se zabývá vztahem individua jako předmětu a subjektu dějin a poukazuje na úskalí mezi vědou a ideologií.
Buchkauf
Otevřená hra. Studie z let 2001–2015, Hana Šmahelová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2016
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Otevřená hra. Studie z let 2001–2015
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Hana Šmahelová
- Erscheinungsdatum
- 2016
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 270
- ISBN10
- 8073086700
- ISBN13
- 9788073086701
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Sozialwissenschaften, Literaturwissenschaft
- Beschreibung
- Předkládaná práce je souhrnem studií a glos z let 2001–2015, které se zaměřují na metodologické otázky literární historie. Obsahuje úvahy o emancipačním hnutí a formování novodobé české literatury na počátku 19. století, včetně paradoxů vztahů k německé literatuře, bohemismu a ambivalentního pojetí národní identity. Texty reflektují postupné utváření koncepce paradigmatického pojetí dějin literatury, podrobně zpracované v knižní monografii z roku 2011. Součástí publikace jsou také dvě studie, které ukazují metodologické možnosti paradigmatického modelu pro analýzu historických proměn kulturních fenoménů. Teoretické otázky reflexe dějin se prolínají s úvahami o tvorbě jednotlivých autorů, jako jsou Němcová, Erben, Šalda a Komenský. Tyto monotematické interpretace slouží jako ověřování možností, které literárněvědnímu zkoumání nabízí filozofická hermeneutika. Závěrečná studie se zabývá vztahem individua jako předmětu a subjektu dějin a poukazuje na úskalí mezi vědou a ideologií.


