Mehr zum Buch
Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství. Jean Starobinski, švýcarský profesor francouzské literatury a dějin medicíny, zkoumá tři extrémní psychické stavy – blud, posedlost a noční můru – z různých hermeneutických perspektiv a vyvíjí tři způsoby performativního "čtení", které spojuje silná jednotící myšlenka. Autor, lékař-psychiatr a historik medicíny, se nezaměřuje na skutečné anamnézy pacientů, ale na fiktivní anamnézy literárních textů. Vychází z historicky a žánrově různorodých literárních památek, jako jsou starořecká tragédie a novozákonní evangelium, a dokonce z různých médií, přičemž jeho interpretace třetí figury šílenství se opírá o známý obraz Noční můra od J.-H. Füssliho. První kapitola detailně interpretuje Sofoklovu tragédii Aiás, která ukazuje jemné porozumění motivaci sebevraha. Druhá kapitola se zaměřuje na vyhnání démonů z posedlého podle Markova evangelia, kde démoni vstoupí do prasat, která se vrhnou do moře. Starobinski tuto epizodu interpretuje jako vzor Ježíšova spásonosného díla. Závěrečná část se věnuje obrazu Noční můra, kde je zkoumána podoba ztráty rozumu jako zlý sen.
Buchkauf
Tři figury posedlosti, Jean Starobinski
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Tři figury posedlosti
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jean Starobinski
- Verlag
- Karolinum
- Erscheinungsdatum
- 2013
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 134
- ISBN10
- 8024622688
- ISBN13
- 9788024622682
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Psychologische Thematik, Psychologie
- Erstveröffentlichung
- 1974
- Originaltitel
- Trois fureurs
- Bewertung
- 4,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství. Jean Starobinski, švýcarský profesor francouzské literatury a dějin medicíny, zkoumá tři extrémní psychické stavy – blud, posedlost a noční můru – z různých hermeneutických perspektiv a vyvíjí tři způsoby performativního "čtení", které spojuje silná jednotící myšlenka. Autor, lékař-psychiatr a historik medicíny, se nezaměřuje na skutečné anamnézy pacientů, ale na fiktivní anamnézy literárních textů. Vychází z historicky a žánrově různorodých literárních památek, jako jsou starořecká tragédie a novozákonní evangelium, a dokonce z různých médií, přičemž jeho interpretace třetí figury šílenství se opírá o známý obraz Noční můra od J.-H. Füssliho. První kapitola detailně interpretuje Sofoklovu tragédii Aiás, která ukazuje jemné porozumění motivaci sebevraha. Druhá kapitola se zaměřuje na vyhnání démonů z posedlého podle Markova evangelia, kde démoni vstoupí do prasat, která se vrhnou do moře. Starobinski tuto epizodu interpretuje jako vzor Ježíšova spásonosného díla. Závěrečná část se věnuje obrazu Noční můra, kde je zkoumána podoba ztráty rozumu jako zlý sen.