Žalmy I : žalm 1–40 podle řeckého překladu Septuaginty

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví. V první polovině 2. století před naším letopočtem vznikl mezi řecky mluvícími Židy překlad těchto textů z hebrejštiny do řečtiny. V této souvislosti se můžeme tázat: Jakým způsobem převáděli překladatelé hebrejský text do řečtiny, kterou mluvili? Měli nějaké zásady, které při své práci dodržovali? Lze v překladu rozeznat určité strategie či tendence? Na tyto a podobné otázky nabízejí odpovědi překladatelé řeckého (septuagintního) žaltáře Veronika Černušková, Jana Plátová a Ladislav Tichý. Petr Chalupa se v poznámkách k překladu pokouší zachytit a vyhodnotit způsob, jakým překladatelé z hebrejštiny do řečtiny postupovali.