Vulturnus (Večerem hvízdá tiché vzlykání)

Kniha Vulturnus obsahuje básně Ewalda Murrera staré více než čtyřicet let, promíchané s básněmi mladšími, některými i velmi mladými. Uvedené básně jsou všelijaké, některé veselé, jiné vážné - pro každého něco. Setkáte se s řadou nevšedních postav. Třeba s Dzidrou Bumbierisem, žákem rižského gymnázia, zamilovaným panem Líbrbauchem, robotikem Kelmetym, akademiky Trilobitovem a Kalamurnovem, Žbrabadou, leštičkou střepů Zeinou Floe, hnusným Vražprstem či uplakanou Francescou Sullou. Slovenský komisař maďarského původu Ujlaky-Férfinský, specialista na jednoduché úkoly, vás vtáhne do komplikovaných kriminálních případů a s anonymním světoběžníkem (snad samotným Ewaldem Murrerem) navštívíte všelijaká další interesantní místa: hotel Château du palais Grandiose, Modrou zátoku u Gelendžiku, anglické kvasírny jablečné šťávy, únorovou Florencii, či dokonce tajemný a znepokojivý Konec světa. Vulturnus je suchý a teplý jihovýchodní vítr, vanoucí k Evropě z Afriky. Římany býval ztotožňován s bohem Vulturnem, bytostí s hlavou divého muže a tělem supa. Vulturnus znali i Germáni, kteří ho zpodobňovali jako ženoucího se vlka s planoucíma očima a věřili, že má moc odfouknout vše nemocné, falešné a zlé. Ať vítr vane! Lasst den Wind wehen! Nech vietor fúka! Hadd fújjon a szél! Que le vent souffle! Lascia che il vento soffi!