Odtajněno: atomová bomba i na Prahu? : rozhodovalo se o tom v oválné pracovně Bílého domu

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let. Týkají se toho, kdy američtí prezidenti při mezinárodních krizích zvažovali jako první použít jadernou bombu proti SSSR a jeho socialistickým satelitům. Prvním případem byla tzv. berlínská krize v roce 1948. Na seznamu cílů byly i objekty v tehdejší Československé republice včetně Prahy. Dalšími okamžiky podobných úvah byly v době korejské a vietnamské války, suezské krize, dvojí války v Libanonu a další až do roku 1975. V knize jsou zpracována všechna i tajná jednání o tom, jaké záruky bezpečnosti a její nezávislosti poskytnou nově vzniklé Ukrajinské republice, pokud se zřekne jaderných zbraní, rozmístěných na jejím území – a v té době byla Ukrajina třetí nejsilnější jadernou mocností. Autor vychází též z osobních svědectví, protože v té době žil v Kyjevě a přátelil se s ukrajinskými prezidenty a ministrem zahraničí Anatolijem Zlenkem, který ho podrobně informoval o probíhajících jednáních i ukrajinském odporu proti takové dohodě.Odtajněné materiály se však dotýkají i let 1990 až 1994 a týkají se dokumentů a tajných jednání o tom, jak západní mocnosti ujišťovaly tehdejší ruské prezidenty Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, že se NATO nerozšíří ani o píď směrem na východ a zajistí rovnoprávné začlenění tehdejší Ruské federace do evropských struktur včetně nabídky na členství v severoatlantickém paktu.