Váleční zajatci na Jesenicku v letech 1939-1945

"Koho Bůh miluje, tomu dovolí žít v Jeseníkách," říká se nikoli náhodou v kraji pod Pradědem. Majestátní hvozd pohraničních hor oddělujících Moravu od Slezska střežil odjakživa ve svém náručí zapomenutý kout země, protkaný nitkami zlatonosných potoků, rozeklaných údolí i na sever se otevírajících úrodných rovin. Okouzlení jeho krásou byli před staletími nejen první osadníci, ale všichni, které do tohoto kraje zavedly křižovatky osudu. Tedy téměř všichni... Vyjimku tvoří šest tisíc válečných zajatců, kteří ve zdejších lomech, polích a lesích v čase druhé světové války robotovali jako novodobí otroci. Stesk po domově a jejich blízkých jim znemožňoval poznat krásu zdejšího kraje. Navíc je tu čekalo nelidské zacházení spojené se strádáním z nedostatečné stravy a nedůstojných podmínek, jimž byli ve svém utrpení vystaveni. V poválečném období došlo k odsunu původního německého obyvatelstva z Jesenicka a temné události předchozích let jako by pokryl prach zapomnění. Tato publikace je proto pokusem o zmapování nelehkých osudů válečných zajatců na Jesenicku.