Než se rozdělíme

Nový román Ivy Tajovské volně navazuje na knihy Odpusť, že jsem se vrátil a Hořící nebe a završuje tak složité osudy několika rodin zmítaných událostmi 20. století. Tak jako po útrapách první světové války lidé věřili, že další už nikdy nebude, i ti, kteří přežili tu druhou, doufali, že byla poslední. Devadesátá léta ale přinesla nejen pád komunismu a konec studené války, ale také rozpad států i rodin a nové ozbrojené střety. Zatímco rozdělení Československa proběhlo civilizovaně a trpěly jím hlavně osobní vztahy, důsledky běsnění občanské války v Jugoslávii a osmasedmdesátidenního bombardování Srbska silami NATO byly krvavé. Mezi těmito dějinnými konflikty se odvíjí příběhy románu, jehož postavy jsou konfrontovány se starými vinami i novými znepokojivými změnami. Musí se přitom vyrovnávat s odcizením, samotou, stárnutím i potřebou odpuštění. Iva Tajovská nemaluje nedávné dějiny zjednodušujícími, příjemnými barvami, její perspektiva je poučená, kritická a zpochybňující. Tato silná a přímočará próza proniká svým hrdinům hluboko do svědomí a odkrývá trpkou pravdu, že čas, ani nové milénium, smíření nepřinese. Jediná naděje se ukrývá v samotných lidech, v nové generaci, v dětech, které – pokud budou dostatečně milované – mohou najít cestu, jak otevřené rány scelit.